Krvavou občanskou válku mezi dvěma povstaleckými „lidovými“ republikami, Doněckou a Luhanskou, s Kyjevem se podařilo zmrazit před sedmi lety v polovině února 2015. Pravda, až na druhý pokus, po vážné porážce ukrajinských ozbrojených sil u železničního uzlu Debalcevo a smrti 14 000 lidí. ... Formálně horkou fázi konfliktu ukončily Minské dohody II, dojednané v tak zvaném Normandském formátu tří prezidentů – Ruské federace, Ukrajiny, Francie a německé kancléřky (Angely Merkelové). Jejich nejdůležitější výsledek představovalo zastavení palby a vytvoření pásma bez těžkých zbraní. Konflikt se tím sice nevyřešil, ale stal alespoň zamrzlým. ...

To vydrželo až do konce listopadu loňského roku, kdy prezident Volodymyr Zelenskyj poslal do ukrajinského parlamentu návrh zákona „O přechodném období“. Ten se týkal dočasného omezení občanských a lidských práv obyvatel Donbasu a Krymu poté, co Ukrajina na jejich teritoriu obnoví svoji suverenitu. Aby nenechal nikoho na pochybách o tom, jak toho chce dosáhnout, pan prezident převelel k linii příměří 120 000 vojáků s těžkými zbraněmi ...

Někteří ruští politologové srovnávají současnou krizovou situaci kvůli nenávistné rétorice všech zúčastněných stran a osobním antipatiím světových politiků k období těsně před vypuknutím První světové války. Historie se ráda opakuje, takže se asi čeká na opakování Sarajevského atentátu. Jako historika a autora románů mě vyděsila zpráva, že český, slovenský, rakouský a ukrajinský ministr zahraničních věcí poletí na Ukrajině na válečnou linii v Donbasu. Vlastně se jedná o celé Rakousko-Uhersko (i s Haličí). Jedna zbloudilá rána z houfnice ráže 152 mm může historii s arcivévodou a rozpoutáním Velké války zopakovat.

Celý článek zde.

Jeden z vlaků přepravujících tanky ze Západu na Ukrajinu. Foto pořídil v Čopu Ladislav Větvička v prosinci 2021.