Stále zřetelněji je jim patrné, že je jim bráněno v tom, aby rozhodovali o své budoucnosti. Jsou tu jiné síly, které postupnými, čím dál razantnějšími kroky realizují projekt nového společenského řádu. To lze doložit mnoha poukazy a nemusí se vždy jednat jen o fakta vzatá z oficiálního politického a společenského života. Tak jako samotná realita světa má svou stránku bezprostředně viditelnou, za níž se skrývá její „odvrácená tvář“, tak i politika má svou exoterickou (mediální) a esoterickou (zahalenou, tajnou) dimenzi. Ale již zde na Zemi platí, že nic není natolik skryté, aby se to alespoň náznakově neukazovalo. Všimněme si jednoho takového „znamení“.
Na podzim roku 2020 vyšla v italském nakladatelství Marsilio kniha Giugliana di Bernarda Il futuro di Homo sapiens. Zajímavý na ní je již její autor. Giuliano di Bernardo je zasvěceným zednářem, který byl v letech 1990–1993 velmistrem Velkého Orientu Itálie a svoji péči o dobro člověka prokázal i tím, že o něco později založil novou zednářskou lóži s názvem Gran Loggia Regolare d‘Italia.
Vzhledem k tomu, že zednářství má leccos společného se skrytou stránkou politiky, nelze brát jeho názory na lehkou váhu. Na první pohled se zdá, že se jedná o soukromé úvahy spisovatele, ale při pozornější četbě se ukazuje, že jde o záměrné poodhalení plánu, k jehož uskutečnění činnost západních politiků rezolutně směřuje. ...
Celou věc dobře dokresluje di Bernardův výstup na italské televizní stanici Telerama ze dne 15.8.2020, v němž poskytl rozhovor o své právě vydávané publikaci. ...
Di Bernardo poznamenává, že globalizace spočívá v „homogenizaci různých lidských skupin“ a upozorňuje na to, že se jedná o velmi starý proces. Jeho první fázi spatřuje ve vzniku jednotlivých historických království. Jednalo se totiž o sjednocení určitého počtu lidí, kteří mluvili stejným jazykem, měli stejnou kulturu a vyznávali stejné náboženství. Ona stejnost jazyka, kultury a náboženství byla v di Bernardově interpretaci jakási „mini–globalizace“. ...
Je tedy nepochybné, že směřujeme k momentu, v němž bude vytvořena jedna celosvětová společnost, z níž budou odstraněny všechny kolizní rozdíly mezi lidmi a národy. Za těchto okolností povstává otázka, kdo a jak bude tuto novou společnost řídit. ...
Slova zasvěceného zednáře nemají stejnou váhu jako slova nějakého placeného žurnalisty. Mají spíše povahu předzvěsti něčeho, co je za oponou oficiální politiky již připraveno do posledních podrobností. Na co se tedy máme přichystat? Di Bernardo bez jakéhokoliv zaváhání konstatuje, že současná opatření nejsou určena k tomu, aby problém covidu–19 sprovodila ze světa, nýbrž aby se ustavila nová forma řízení společnosti. Jelikož permanentní pandemie nebude znát žádné národní hranice, bude se jednat o globálně naléhavou záležitost, která bude řešitelná jen tehdy, když vznikne globální centrum řízení lidstva. To kromě jiného znamená, že éra demokracie skončila. Demokracie je příliš váhavá, musí se v ní brát ohledy na postoje opozice. V situaci urgence je však nutné jednat rychle a rozhodně a tomu musí odpovídat i struktura a mechanizmus celoplanetárního vládnutí. Máme-li si učinit alespoň matnou představu o této nové podobě vlády, máme prý obrátit naši pozornost k Číně, jejíž režim di Bernardo charakterizuje jako „malou anticipaci“ toho, co brzy čeká celé lidstvo. ...
Je-li patrné, že globalizace v di Bernardově pojetí povede k celoplanetárnímu odcizení člověka, je nepřijatelné podvolovat se její „nezbytnosti a nezvratitelnosti“, ale je naopak nanejvýš důležité tomuto neblahému procesu čelit. Jak bychom však mohli tento „rozjetý vlak“ zastavit? Jak se můžeme postavit tak drtivé moci, která si s námi již dělá, co chce? Křesťanská odpověď není složitá – hledejme nejprve Boží království v našich životech a vše ostatní nám bude přidáno. Nemusí se tím mínit jen základní existenční potřeby člověka. Proč by sem nemohl patřit i krach plánů globalistů, jejichž moc roste úměrně naší nevěrnosti Kristovu učení?
Celý článek "Co se pro nás chystá": RC Monitor 23.10.2022, str. 14-15,
Luca Signorelli: Kázání a skutky Antikrista (1499–1502)