Podrobnosti

Obě strany (Ukrajina a Západ i Rusko) bojují také propagandisticky. To znamená zamlžují, zveličují a podsouvají falešné informace. Při velmi mnoha zprávách si člověk nemůže být jistý, zda jsou pravdivé nebo ne.

Jak se v té spleti tedy vyznat?

Logika

Pokud vidíme zprávu, že Rusové tanky ostřelují „bloky jaderné elektrárny“ okamžitě to zní bizarně. Jsou sebevrahové? Nevědí, že ty budovy před nimi jsou největší jaderná elektrárna v Evropě? Namísto šíření videa ukrajinského prezidenta, který toto emocionálně křičí, je třeba být zdrženlivý. (Při této zprávě i západní média po pár hodinách začala uvádět, že to, co hořelo, byla malá budova mimo areál samotné elektrárny. Jinak přesně nevíme, co se stalo, Rusové hovoří o přestřelce s diverzanty, jestli je to pravda, neznámo, ale původní zprávy o vážném nebezpečí rychle vyprchaly.)

Podrobnosti

Poté, co nás v pátek 25. února vláda, ministerstvo vnitra a tajná policie odstřihly z internetového prostoru, jsme se na něj vzápětí vrátili s adresou www.protiproud.info. Po několika hodinách však následoval obří „hackerský“ útok na naše servery, který nás opět vyřadil z provozu. ...

Zákaz zprvu „jen“ osmi nezávislých webů (později přibyly další jako Nová republika atd., dnes už je jich 29) byl lakmusovým papírkem, pokusným balónkem, jak tento brutální a již zcela otevřený cenzorský zásah přijme česká veřejnost. No – nic moc. Dokonce i někteří mainstreamoví vládní propagandisté byli zprvu překvapeni, a vyjadřovali určité pochybnosti, jestli jde o tu nejlepší cestu, jak se vypořádat po bolševicku s názorovou opozicí. Teď už mlčí. Ne všichni, ale většina.

Podrobnosti

Mexiko nebude uplatňovat žádná ekonomická opatření proti společnostem ani omezovat svobodu projevu v žádné otázce, včetně konfliktu mezi Ruskem a Ukrajinou, prohlásil prezident Andrés Manuel López Obrador (1.3.2022). Zdůraznil, že má zájem udržovat dobré vztahy se všemi vládami světa, "aby mohl jednat s oběma stranami konfliktu".

Prezident se k této otázce znovu vyjádřil včera na konferenci v Národním paláci, kde vyjádřil svůj nesouhlas s cenzurou médií a poukázal na rozhodnutí evropských zemí zablokovat práci zpravodajské agentury Sputnik a RT. "Musíme prosazovat svobodu," řekl.

V Mexiku je to jinak, dodal, "lidé demonstrují, vyjadřují se otevřeně a budou v tom pokračovat, nikdy nikoho nebudeme cenzurovat. Je to země plné svobody a bude tomu tak i nadále. ...

Podrobnosti

Přiznám se, že jsem v současné krizi kolem Ukrajiny nepředpokládal dvě věci. Tou první bylo rychlé zahájení rozsáhlé ruské vojenské operace tak brzo po invazi na Ukrajinu na teritoria Doněcké a Luhanské lidové republiky ...

Vladimír Putin ... Nechal zmobilizovat obyvatele separatistických republik a poslal je do bojů s nejlepšími a nejlépe vyzbrojenými jednotkami ukrajinské armády. Ruská pomoc se spíše omezuje na leteckou a technickou podporu útočících jednotek, které mají pochopitelně značné ztráty. Trochu to připomíná Stalinovy metody, nechává válčit bývalé občany Ukrajiny proti těm, co mají ukrajinskou uniformu.

Podrobnosti

21. února 2022 se Rusko rozhodlo uznat „Doněckou lidovou republiku“ a „Luhanskou lidovou repoubliku“ jako nezávislé státy. Prezident Putin svolal Bezpečnostní radu, jejíž všichni členové byli pro takové uznání. A později ve svém projevu Putin oznámil, že podepsal příslušný dekret. Vystoupení trvalo téměř hodinu. Putin během něj podrobně hovořil o své vizi dějin Ukrajiny před a po vyhlášení nezávislosti, hovořil o postoji k moderní Ukrajině, Majdanu a vstupu Ukrajiny do NATO.

V úterý musí rozhodnutí schválit obě komory ruského parlamentu - Státní duma i Rada federace. Ale po Putinově rozhodnutí to samozřejmě schválí. Státní duma a Rada federace navíc ratifikují dohody o přátelství, spolupráci a vzájemné pomoci s LDNR. Včetně vojenské sféry. To bude znamenat vstup ozbrojených sil Ruské federace na území „republik“. Putin ve svém projevu varoval: „Žádáme od těch, kdo se chopili moci a drží moc v Kyjevě, aby okamžitě zastavili nepřátelství. Jinak bude celá odpovědnost za možné pokračování krveprolití zcela na svědomí vládnoucího režimu na Ukrajině. ...

 

Podrobnosti

V posledních dnech a týdnech stupňovala mainstreamová media „zaručené informace" o tom, kdy nastane útok Ruska na Ukrajinu. Ten nejvíce zdůrazňovaný čas útoku byl dnešek (16. 2. ve 3:00). K útoku pochopitelně nedošlo. Rusům šlo zřejmě v této krizi velkých slov a velkých vyjádření o něco jiného. Některé jejich obavy se dají jistě pochopit. Země jako je Rusko, nechce mít několik set kilometrů od svých metropolí, jakými jsou Moskva a Petrohrad, základny NATO. Ty by mohly změnit zásadním způsobem rovnováhu sil v Evropě.

Je ale také otázkou, k čemu to vlastně potřebujeme my, Češi. A tedy, k čemu to potřebují všichni Evropané ze zemí EU, NATO i ze zemí neutrálních. Má odpověď by byla velmi skeptická. Nejsem příznivcem rozšiřování NATO směrem na Východ, na Kavkaz, do střední Asie a možná až k čínským hranicím. K čemu by to vlastně bylo dobré?

Podrobnosti

... Všechno totiž nasvědčuje tomu, že vláda USA se definitivně rozhodla za každou cenu „táhnout na Rusa“. Rusko prostě musí „napadnout Ukrajinu“ bez ohledu na to, že už i její zaslepené vedení si (nejspíš pod tlakem vlastních oligarchů, kteří najednou zjistili, že můžou hodně ztratit) začalo uvědomovat, že se stalo pouhou bezmocnou loutkou v rukách svých tvůrců a sponzorů za oceánem a kanálem La Manche.

Stejně tak si to začali uvědomovat klíčoví hráči severozápadu Evropy, francouzský prezident Macron a novopečený německý kancléř Scholz, kteří sice věděli, že jak NATO, tak celá EU jsou ve vleku USA, ale netušili, že americké „nerozborné a pevné spojenectví“ může naprosto nemilosrdně a promyšleně přivést starý kontinent do válečného konfliktu, proti němuž by byla druhá světová válka pouhou dětskou hrou. ...

Podrobnosti

Krvavou občanskou válku mezi dvěma povstaleckými „lidovými“ republikami, Doněckou a Luhanskou, s Kyjevem se podařilo zmrazit před sedmi lety v polovině února 2015. Pravda, až na druhý pokus, po vážné porážce ukrajinských ozbrojených sil u železničního uzlu Debalcevo a smrti 14 000 lidí. ... Formálně horkou fázi konfliktu ukončily Minské dohody II, dojednané v tak zvaném Normandském formátu tří prezidentů – Ruské federace, Ukrajiny, Francie a německé kancléřky (Angely Merkelové). Jejich nejdůležitější výsledek představovalo zastavení palby a vytvoření pásma bez těžkých zbraní. Konflikt se tím sice nevyřešil, ale stal alespoň zamrzlým. ...

To vydrželo až do konce listopadu loňského roku, kdy prezident Volodymyr Zelenskyj poslal do ukrajinského parlamentu návrh zákona „O přechodném období“. Ten se týkal dočasného omezení občanských a lidských práv obyvatel Donbasu a Krymu poté, co Ukrajina na jejich teritoriu obnoví svoji suverenitu. Aby nenechal nikoho na pochybách o tom, jak toho chce dosáhnout, pan prezident převelel k linii příměří 120 000 vojáků s těžkými zbraněmi ...

Podrobnosti

V rozhovoru pro Pandemic Podcast (21.9.2021) Mattias Desmet, profesor klinické psychologie na Gentské univerzitě v Belgii mimo jiné řekl:

... od května 2020, jsem se snažil pochopit, o jaké psychologické procesy ve společnosti se jedná a trvalo mi to asi tři nebo čtyři měsíce, bylo to v srpnu 2020, protože najednou jsem pocítil, že jsem na to přišel a že můžu říct, že to co se tu děje, je proces formování mas obrovských rozměrů a že o to tu jde. Při zpětném pohledu mě překvapilo, že mi to tak dlouho trvalo, protože já jsem o formování mas přednášel celá léta na ghentské univerzitě.

Formování mas je specifický jev, který se objevuje ve společnosti za předpokladu, že je naplněno několik podmínek. Musí být naplněny alespoň čtyři podmínky předtím, než se může zrodit formování mas v obrovském měřítku. První a nejdůležitější podmínkou je, že musí existovat hodně lidí, kterým chybí společenské vazby, pocit společenské sounáležitosti. Druhou podmínkou je, že musí být hodně lidí, kteří postrádají smysluplnost, a tyhle dvě spolu souvisí. Lidé jsou společenské bytosti a když pociťují nedostatek společenské sounáležitosti a vazeb, tak pravděpodobně jim také bude chybět smysluplnost. Třetí podmínkou je, že musí být hodně lidí, kteří cítí hodně tzv. volně plující úzkosti.

Podrobnosti

Robert W. Malone v roce 1987 provedl přelomový experiment s transfekcí RNA do buněk člověka, který byl publikován v roce 1989. Následná studie publikovaná rovněž v roce 1989 zjistila, že žabí embrya takovou mRNA absorbují. V roce 1990 byla ve spolupráci s Jonem A. Wolffem, Dennisem A. Carsonem a dalšími poprvé navržena možnost syntetizovat mRNA v laboratoři a spustit tak produkci požadovaného proteinu. Tyto studie jsou považovány za jedny z prvních kroků k vývoji mRNA vakcín. Malone působil jako ředitel pro klinické záležitosti společnosti Avancer Group, člen vědeckého poradního sboru společnosti EpiVax, odborný asistent na lékařské fakultě Marylandské univerzity v Baltimoru a mimořádný docent biotechnologie na Kennesawské státní univerzitě. Byl generálním ředitelem a spoluzakladatelem společnosti Atheric Pharmaceutical, která se v roce 2016 podílela na vývoji léčby viru Zika.

Dr. Malone je lékařským ředitelem "The Unity Project" (sdružuje 300 organizací z celých USA), který bojuje proti povinnému očkování dětí proti COVID-19. 2. ledna 2022 poskytl rozhovor Kristi Leigh TV, kde mimo jiné zmínil:

Podrobnosti

Během rozhovoru na Svobodném rádiu z 5. ledna 2022 MUDr. Marek Obrtel (lékař ZZS Olomouckého kraje) mimo jiné řekl:

- ve své praxi jsem se setkal s deseti jasnými případy prudkého zhoršení zdravotního stavu po očkování u dalších desítek případů je to pravděpodobně v důsledku očkování (dva případy jsou v rozhovoru popsány)

- s MUDr. Waksmundskou jsme se dotazovali několika ústavů patologie, zda by bylo možné provést pitvu zemřelého po očkování - žádný patologický ústav se nám nepodařilo ke spolupráci získat; ředitel jedné soukromé patologie, se kterým se osobně znám, mi řekl, že kdyby to povolil a bylo to publikováno, tak by to byl konec toho soukromého ústavu; od něho mám také informaci, že v předchozích letech u nich dělali cca 600 pitev ročně; v roce 2021 od ledna do září to bylo devět pitev (!!!) - počet provedených pitev se oproti jiným rokům radikálně snížil; přitom bez histologického rozboru nelze příčinnou souvislost mezi smrtí a očkováním jasně prokázat

Podrobnosti

Doc. RNDr. Jaroslav Turánek, DSc., (zabývá se využitím lipidových nanočástic pro konstrukci nosičů léčiv, vakcín a prostředků pro theranostiku, je autorem technologií, které mohou nalézt široké uplatnění v biotechnologii a ve vývoji nových léčiv, zejména léčiv protinádorových) uvedl v on-line vystoupení pro Zákony Bohatství (21.12.2021) následující:

Otázka: Bude se covid konečně léčit? JT: ... pokud by byla schválena léčba (covid-19) dříve, nebylo by možné schválit provizorní vakcinace; proto se vysmívali těm, kdo používali Ivermektin nebo Izoprinosin (Indie - obyvatelé dostávali Ivermektin v balíčcích s vitamíny) - ale podívejte se na skutečná data z Indie (viz mapa níže) -  dá se říct, že všechny proočkované země v Evropě jsou na tom hůř (co se týká počtu případů), než před očkováním, zřejmě to způsobuje efekt ADE  (posílení nemoci protilátkami) - zlepší se šíření viru - nejde o smrtnost - ale o rozšíření, takže léčba bude stejně nutná

Podrobnosti

V rozhovoru pro Svobodné rádio (15.12.2021) MUDr. Soňa Peková mimo jiné uvedla:

- na podzim 2021 dosáhla organizace Public healt for medical profesionals soudního rozhodnutí, na základě kterého musí firma Pfizer uvolnit každý měsíc 500 dokumentů týkajících se testování vakcíny - bez soudního rozhodnutí by byl obsah dokumentů zveřejněn až za desítky let

- v jednom ze soudem odtajněných dokumentů jsou tyto informace: (dokument z 30.4.2021) - Pfizer sbíral dobrovolná hlášení od očkovaných za 90 dní, v této době bylo nahlášeno 1223 úmrtí, 42 tisíc lidí hlásilo nežádoucí účinky - toto FDA vědělo, přesto byla vakcína povolena

- bylo nahlášeno 23 případů spontánního potratu u těhotných (stále se jedná o výše zmíněný dokument) - přesto se dále tvrdilo, že je vakcína pro těhotné bezpečná

- chtít očkovat děti s těmito vedlejšími účinky je naprosto příšerné

Podrobnosti

V diskuzním pořadu "Hovorme spolu" (28.11.2021) informoval onkolog MUDr. Ján Lakota, CSc. (Virologický ústav BMC SAV) o možných negativních důsledcích očkovaní na průběh a léčbu nádorových onemocnění: "Tím, že S-protein vstupuje do nádorů, může jednoznačně ovlivnit jejich růst. Za prvé tím, že může stimulovat růst samotných nádorových buněk ... a druhá věc: je tam výrazné poškození imunitního dozoru. Přestože člověk má nádor, imunitní dozor zajišťuje, aby nádor nerostl "nadivoko". Poruchou tohoto imunitního dozoru může dojít k nekontrolovatelnému růstu nádoru.