Podrobnosti

7. dubna 2022 přinesl turecký list Aydinlik článek Tevfika Kadana o událostech v Buči. Mimo jiné se v něm říká:

... 29. března 2022 proběhlo v Istanbulu důležité jednání delegací Ruska a Ukrajiny. Podle tureckého ministra zahraničí Mevlüta Çavuşogla bylo v těchto rozhovorech poprvé dosaženo pokroku. Bezprostředně po schůzce se Rusko rozhodlo stáhnout jednotky z některých regionů. Jedním z nich bylo město Buča v okolí Kyjeva. 30. března ruští vojáci Buču opustili. 31. března to potvrdil starosta Buči. Poté do města vstoupila ukrajinská armáda. Až do 3. dubna město žádné zprávy o mrtvolách v ulicích nezveřejnilo. 3. dubna se však začalo tvrdit, že ulice města jsou plné mrtvol civilistů a že byly nalezeny hromadné hroby...

Podrobnosti

František Engel je farářem v obci Vyšné Nemecké, což je jeden z hraničních přechodů mezi Slovenskem a Ukrajinou. V pátek 25.3.2022 mimo jiné řekl:

Válka trvá už měsíc. Nadšení pomáhat, které mnozí měli, už vyprchává. Teď přichází ta těžší část, kdy nebudeme bojovat jen s chudobou, ale kdy bojujeme i se zlým duchem, který se bude snažit rozsévat nepokoj. A při této modlitbě se budeme modlit, abychom tento nepokoj zlomili. Ne ve svém jménu, ale ve jménu Ježíš …. se budeme modlit za pokoj. Dnes (25.3.) slavíme zvláštní svátek. Maria, obyčejná dívka, kterou si vybírá Bůh. První „ne“, které zaznělo z úst Evy, přivedlo člověka do problémů. A dnes, v tento svátek, zaznívá „ano, ať se stane Tvá vůle“. Maria říká: „já tomu nerozumím“, ale řekne „ano“. A přichází spása – Bůh vstupuje na tento svět, aby nám otevřel nebeské království. Ze všech stran slyšíme mnoho negativních informací. Ale proti tomu všemu je tady jedna veliká zpráva: Bůh se stává člověkem, když si vybírá obyčejnou dívku, a skrze ni jde spasit svět ….

Podrobnosti

Na pozadí vojenské operace na Ukrajině se prudce zvýšila aktivita "církevní diplomacie". Patriarcha moskevský a celé Rusi Kirill jednal s papežem Františkem a arcibiskupem z Canterbury. Náboženští představitelé "vyjádřili naději, že spravedlivého míru bude dosaženo co nejdříve". Ruské ministerstvo zahraničí uvedlo, že oceňuje "nabídky vatikánských partnerů zprostředkovat v jakémkoli formátu dialog mezi Ruskem a ukrajinskými orgány".

Patriarcha moskevský a celé Rusi Kirill minulou středu prostřednictvím videokonference "podrobně diskutoval o situaci na ukrajinském území" s papežem Františkem. Ruská pravoslavná církev oznámila, že "zvláštní pozornost byla věnována humanitárním aspektům současné krize a opatřením Ruské pravoslavné církve a Římskokatolické církve k překonání jejích důsledků.

Podrobnosti

Zaměstnanci dobročinného fondu „Doba dobra“ (Penza) se podílejí na třech charitativních projektech na pomoc uprchlíkům z Ukrajiny, Doněcké a Luhanské lidové republiky (LDNR). Dobrodincům se zatím podařilo shromáždit 200 kg oblečení pro lidi, kteří do regionu přicházejí. Podle údajů GTRK Penza dorazilo do Penzské oblasti 737 uprchlíků. V sanatoriu Berezovaja rošča, kde byli někteří z nich ubytováni, dostali od dobročinné nadace „Doba dobra“ lůžkoviny, potraviny, věci osobní hygieny a psací potřeby.

Dobrovolníci se také podíleli na sbírce humanitární pomoci v rámci kampaně "Nikdo nezůstane pozadu", která bude zaslána lidem žijícím v zemích vnitřně vysídlených a na Ukrajině. Akci uspořádala penzská pobočka Ruské geografické společnosti. V nákupním komplexu „Krasnyje Cholmy“ je denně otevřeno sběrné místo kampaně „Nikdo nezůstane pozadu," - uvedli zástupci nadace.

Podrobnosti

... satanova moc smrti, nenávisti a strachu zachvátila zem, proto se obraťte k Bohu, v modlitbě a postu, za všechny ty, kdo jsou pošlapáváni a zapomenutí v tomto světě bez Boha ... ano, satan roste, celé jeho království, ale proto se modlete ... když Boha chválíme, mobilizují se v nebi všichni andělé, aby vybojovali ten duchovní boj, aby znovu potvrdili že tady už je vítěz a že to, co se stane v duchovním světě, to se promítne jako realita do tohoto našeho světa. Když my zde Boha chválíme, v duchovním světě se odehrává krutý a těžký, ale vítězný boj.

Podrobnosti

Obě strany (Ukrajina a Západ i Rusko) bojují také propagandisticky. To znamená zamlžují, zveličují a podsouvají falešné informace. Při velmi mnoha zprávách si člověk nemůže být jistý, zda jsou pravdivé nebo ne.

Jak se v té spleti tedy vyznat?

Logika

Pokud vidíme zprávu, že Rusové tanky ostřelují „bloky jaderné elektrárny“ okamžitě to zní bizarně. Jsou sebevrahové? Nevědí, že ty budovy před nimi jsou největší jaderná elektrárna v Evropě? Namísto šíření videa ukrajinského prezidenta, který toto emocionálně křičí, je třeba být zdrženlivý. (Při této zprávě i západní média po pár hodinách začala uvádět, že to, co hořelo, byla malá budova mimo areál samotné elektrárny. Jinak přesně nevíme, co se stalo, Rusové hovoří o přestřelce s diverzanty, jestli je to pravda, neznámo, ale původní zprávy o vážném nebezpečí rychle vyprchaly.)

Podrobnosti

Poté, co nás v pátek 25. února vláda, ministerstvo vnitra a tajná policie odstřihly z internetového prostoru, jsme se na něj vzápětí vrátili s adresou www.protiproud.info. Po několika hodinách však následoval obří „hackerský“ útok na naše servery, který nás opět vyřadil z provozu. ...

Zákaz zprvu „jen“ osmi nezávislých webů (později přibyly další jako Nová republika atd., dnes už je jich 29) byl lakmusovým papírkem, pokusným balónkem, jak tento brutální a již zcela otevřený cenzorský zásah přijme česká veřejnost. No – nic moc. Dokonce i někteří mainstreamoví vládní propagandisté byli zprvu překvapeni, a vyjadřovali určité pochybnosti, jestli jde o tu nejlepší cestu, jak se vypořádat po bolševicku s názorovou opozicí. Teď už mlčí. Ne všichni, ale většina.

Podrobnosti

Mexiko nebude uplatňovat žádná ekonomická opatření proti společnostem ani omezovat svobodu projevu v žádné otázce, včetně konfliktu mezi Ruskem a Ukrajinou, prohlásil prezident Andrés Manuel López Obrador (1.3.2022). Zdůraznil, že má zájem udržovat dobré vztahy se všemi vládami světa, "aby mohl jednat s oběma stranami konfliktu".

Prezident se k této otázce znovu vyjádřil včera na konferenci v Národním paláci, kde vyjádřil svůj nesouhlas s cenzurou médií a poukázal na rozhodnutí evropských zemí zablokovat práci zpravodajské agentury Sputnik a RT. "Musíme prosazovat svobodu," řekl.

V Mexiku je to jinak, dodal, "lidé demonstrují, vyjadřují se otevřeně a budou v tom pokračovat, nikdy nikoho nebudeme cenzurovat. Je to země plné svobody a bude tomu tak i nadále. ...

Podrobnosti

Přiznám se, že jsem v současné krizi kolem Ukrajiny nepředpokládal dvě věci. Tou první bylo rychlé zahájení rozsáhlé ruské vojenské operace tak brzo po invazi na Ukrajinu na teritoria Doněcké a Luhanské lidové republiky ...

Vladimír Putin ... Nechal zmobilizovat obyvatele separatistických republik a poslal je do bojů s nejlepšími a nejlépe vyzbrojenými jednotkami ukrajinské armády. Ruská pomoc se spíše omezuje na leteckou a technickou podporu útočících jednotek, které mají pochopitelně značné ztráty. Trochu to připomíná Stalinovy metody, nechává válčit bývalé občany Ukrajiny proti těm, co mají ukrajinskou uniformu.

Podrobnosti

21. února 2022 se Rusko rozhodlo uznat „Doněckou lidovou republiku“ a „Luhanskou lidovou repoubliku“ jako nezávislé státy. Prezident Putin svolal Bezpečnostní radu, jejíž všichni členové byli pro takové uznání. A později ve svém projevu Putin oznámil, že podepsal příslušný dekret. Vystoupení trvalo téměř hodinu. Putin během něj podrobně hovořil o své vizi dějin Ukrajiny před a po vyhlášení nezávislosti, hovořil o postoji k moderní Ukrajině, Majdanu a vstupu Ukrajiny do NATO.

V úterý musí rozhodnutí schválit obě komory ruského parlamentu - Státní duma i Rada federace. Ale po Putinově rozhodnutí to samozřejmě schválí. Státní duma a Rada federace navíc ratifikují dohody o přátelství, spolupráci a vzájemné pomoci s LDNR. Včetně vojenské sféry. To bude znamenat vstup ozbrojených sil Ruské federace na území „republik“. Putin ve svém projevu varoval: „Žádáme od těch, kdo se chopili moci a drží moc v Kyjevě, aby okamžitě zastavili nepřátelství. Jinak bude celá odpovědnost za možné pokračování krveprolití zcela na svědomí vládnoucího režimu na Ukrajině. ...

 

Podrobnosti

V posledních dnech a týdnech stupňovala mainstreamová media „zaručené informace" o tom, kdy nastane útok Ruska na Ukrajinu. Ten nejvíce zdůrazňovaný čas útoku byl dnešek (16. 2. ve 3:00). K útoku pochopitelně nedošlo. Rusům šlo zřejmě v této krizi velkých slov a velkých vyjádření o něco jiného. Některé jejich obavy se dají jistě pochopit. Země jako je Rusko, nechce mít několik set kilometrů od svých metropolí, jakými jsou Moskva a Petrohrad, základny NATO. Ty by mohly změnit zásadním způsobem rovnováhu sil v Evropě.

Je ale také otázkou, k čemu to vlastně potřebujeme my, Češi. A tedy, k čemu to potřebují všichni Evropané ze zemí EU, NATO i ze zemí neutrálních. Má odpověď by byla velmi skeptická. Nejsem příznivcem rozšiřování NATO směrem na Východ, na Kavkaz, do střední Asie a možná až k čínským hranicím. K čemu by to vlastně bylo dobré?

Podrobnosti

... Všechno totiž nasvědčuje tomu, že vláda USA se definitivně rozhodla za každou cenu „táhnout na Rusa“. Rusko prostě musí „napadnout Ukrajinu“ bez ohledu na to, že už i její zaslepené vedení si (nejspíš pod tlakem vlastních oligarchů, kteří najednou zjistili, že můžou hodně ztratit) začalo uvědomovat, že se stalo pouhou bezmocnou loutkou v rukách svých tvůrců a sponzorů za oceánem a kanálem La Manche.

Stejně tak si to začali uvědomovat klíčoví hráči severozápadu Evropy, francouzský prezident Macron a novopečený německý kancléř Scholz, kteří sice věděli, že jak NATO, tak celá EU jsou ve vleku USA, ale netušili, že americké „nerozborné a pevné spojenectví“ může naprosto nemilosrdně a promyšleně přivést starý kontinent do válečného konfliktu, proti němuž by byla druhá světová válka pouhou dětskou hrou. ...

Podrobnosti

Krvavou občanskou válku mezi dvěma povstaleckými „lidovými“ republikami, Doněckou a Luhanskou, s Kyjevem se podařilo zmrazit před sedmi lety v polovině února 2015. Pravda, až na druhý pokus, po vážné porážce ukrajinských ozbrojených sil u železničního uzlu Debalcevo a smrti 14 000 lidí. ... Formálně horkou fázi konfliktu ukončily Minské dohody II, dojednané v tak zvaném Normandském formátu tří prezidentů – Ruské federace, Ukrajiny, Francie a německé kancléřky (Angely Merkelové). Jejich nejdůležitější výsledek představovalo zastavení palby a vytvoření pásma bez těžkých zbraní. Konflikt se tím sice nevyřešil, ale stal alespoň zamrzlým. ...

To vydrželo až do konce listopadu loňského roku, kdy prezident Volodymyr Zelenskyj poslal do ukrajinského parlamentu návrh zákona „O přechodném období“. Ten se týkal dočasného omezení občanských a lidských práv obyvatel Donbasu a Krymu poté, co Ukrajina na jejich teritoriu obnoví svoji suverenitu. Aby nenechal nikoho na pochybách o tom, jak toho chce dosáhnout, pan prezident převelel k linii příměří 120 000 vojáků s těžkými zbraněmi ...

Podrobnosti

V rozhovoru pro Pandemic Podcast (21.9.2021) Mattias Desmet, profesor klinické psychologie na Gentské univerzitě v Belgii mimo jiné řekl:

... od května 2020, jsem se snažil pochopit, o jaké psychologické procesy ve společnosti se jedná a trvalo mi to asi tři nebo čtyři měsíce, bylo to v srpnu 2020, protože najednou jsem pocítil, že jsem na to přišel a že můžu říct, že to co se tu děje, je proces formování mas obrovských rozměrů a že o to tu jde. Při zpětném pohledu mě překvapilo, že mi to tak dlouho trvalo, protože já jsem o formování mas přednášel celá léta na ghentské univerzitě.

Formování mas je specifický jev, který se objevuje ve společnosti za předpokladu, že je naplněno několik podmínek. Musí být naplněny alespoň čtyři podmínky předtím, než se může zrodit formování mas v obrovském měřítku. První a nejdůležitější podmínkou je, že musí existovat hodně lidí, kterým chybí společenské vazby, pocit společenské sounáležitosti. Druhou podmínkou je, že musí být hodně lidí, kteří postrádají smysluplnost, a tyhle dvě spolu souvisí. Lidé jsou společenské bytosti a když pociťují nedostatek společenské sounáležitosti a vazeb, tak pravděpodobně jim také bude chybět smysluplnost. Třetí podmínkou je, že musí být hodně lidí, kteří cítí hodně tzv. volně plující úzkosti.