25 let od 11. září 2001. Den zúčtování se blíží?
- Základní údaje
- Napsal Jaroslav Jána
„Ne, ne, ne, tohle nechci číst ani se dívat na žádné takové video. To přece nemůže být pravda. Tohle by přece neudělali. …“ tak nějak jsem se bránil prvním zprávám o tom, že 11.9.2001 bylo všechno jinak, než jak se nám to v televizi prezentuje.
Pro dnešní mladou generaci už je to jen minulost, na které nezáleží. Ale nás, kteří si tyto události pamatujeme, je stále ještě hodně. Co by se stalo, pokud by bylo zahájeno nové vyšetřování událostí 11. září a pokud by potvrdilo, že zhroucení 3 mrakodrapů a smrt tří tisíců lidí je důsledek operace provedené americkými tajnými službami? Je tomu několik let, co si Erik Best v jednom ze svých článků věnovaných tomuto výročí položil otázku: „Přežila by to Amerika? Přežil by to Západ?“
Podle oficiální zprávy NIT z roku 2008 se budova číslo 7 zhroutila v důsledku požáru kancelářského nábytku. Takhle se ale mrakodrapy nestaví. Zhroucení 47 patrové budovy trvalo 8 sekund. To je možné pouze při použití výbušnin, které rozbijí současně všechny podpůrné sloupy. Příprava řízené demolice takto velké budovy trvá týdny nebo měsíce. Co z toho plyne? Demolice budovy číslo 7, do které žádné letadlo nenarazilo, byla naplánována předem.
Komu to prospělo
Události 11. září umožnily USA vést války proti komukoliv, koho označí za podporovatele terorismu. Na začátku 21. století byl svět monopolární a Amerika neměla sobě rovného protivníka (v oblasti konvenčních zbraní). Ale útoky na nepohodlné státy bylo potřeba nějak zdůvodnit. Proto byly v září 2001 obětovány tři tisíce lidí v New Yorku. A statisíce dalších v následujících letech v Afganistánu, Iráku, Libyi a Sýrii. Proto, aby 21. století bylo stoletím americké hegemonie.
Má lidstvo čas už jen do roku 2030?
- Základní údaje
- Napsal Jaroslav Jána
Ani největší optimisté z řad ateistů neočekávali, že lidstvo bude existovat věčně. Avšak technologických nadšenců, kteří do budoucnosti hledí s nadějí, je stále dost. Tyto naděje by mohly být za jistých podmínek oprávněné.
Geoffrey Hinton: „Jakmile si umělá inteligence vytvoří vlastní vnitřní cíle, které se byť jen nepatrně liší od našich, bude mimořádně obtížné sladit její cíle s těmi našimi; a pokud překoná lidskou inteligenci… no, to si dokážete spočítat sami.“ Geoffrey Hinton je jedním z těch, kteří položili základy dnešní AI. V roce 2024 obdržel Nobelovu cenu za fyziku. Zdroj
Jsou ale i hlasy opačně. Některé z nich říkají: umělá inteligence roku 2030 převezme vládu nad světem. Al už prokázala, že pokud je někým ohrožena, je schopna proti němu efektivně zakročit.
Neotřesitelné pravdy kosmonautiky
- Základní údaje
- Napsal Jaroslav Jána
Vzpomínám si na jednu hodinu francouzštiny. Bylo to ve druhé polovině osmdesátých let. Tématem byl rok 2000 a co všechno se do začátku nového tisíciletí stane.
Pamatuji si už jen dva milníky, kterých mělo být dosaženo. Prvním bylo odstranění chudoby v rozvojových zemích. Druhým let lidi na Mars. Ani jednoho jsme nedosáhli.
Nicméně dvacáté století bylo stoletím obrovského technického rozvoje. Na začátku bratři Wrightové (1903) se svým prvním letadlem uletí několik stovek metrů. 1922 – v Anglii bylo zahájeno pravidelné rozhlasové vysílání (BBC). V roce 1923 uskutečnily svůj první let s cestujícími Československé aerolinie. 22. března 1935 v Berlíně proběhlo vůbec první pravidelné televizní vysílání. Vysílalo se třikrát týdně, vždy po dobu 90 minut.
2001: Vesmírná odysea; režie: Stanley Kubrick, 1968. Zdroj zde.
Je opravdu konec?
- Základní údaje
- Napsal Jaroslav Jána
Stojíme na konci času a čekají nás závěrečné hrůzy popsané v knize Zjevení?
Pohled do historie nám ukazuje, že konec světa byl očekáván již mnohokrát. Vpád barbarů do Římské říše a s tím spojené zabíjení a plenění. Morové rány, kterým padla za oběť někdy i polovina populace. Hladomory způsobené suchem nebo dlouhotrvajícími dešti.
Foto: Jaroslav Jána
Nové schopnosti lidstva
Je tedy vlastně dnes něco jinak? Něco přece. Ještě před sto lety nemělo lidstvo schopnost zničit samo sebe. To změnily až jaderné zbraně. Posledních 50 let už je vyhubení lidského druhu technicky proveditelné.
A v posledních třech letech se vedle nás, lidí, objevuje nová inteligence, stále dokonalejší, schopná vnímat text, zvuk i obraz. Uvědomí si jednou sebe sama? Pokud ano, nejspíš nám o tom neřekne a my to nepoznáme.
Aranské ostrovy. Irský zlatý věk. Ani ohněm ani mečem
- Základní údaje
- Napsal Jaroslav Jána
Let z Prahy trval dvě a půl hodiny, v Dublinu jsme s větší částí rodiny přistáli něco před devátou ráno. Už na letišti nás přivítali dvojjazyčné nápisy: v angličtině a v irštině. Je dobře, že se Irové vrací ke své původní řeči. Irština je dnes jediným živým keltským jazykem. Po zapůjčení vozidla a cvičném dvojnásobném objetí kruhového objezdu jsme se vydali směrem na západ do Galway. Naším cílem byla návštěva Aranských ostrovů, Moherských útesů a Clonmacnoise, kdysi druhého nejvýznamnějšího křesťanského centra v zemi. Po dálnicích se jelo dobře. Jízda po ostatních silnicích byla podstatně náročnější: úzké klikaté silnice, vedoucí těsně kolem kamenných zítek, povolená rychlost často 80 i tam, kde by u nás byla padesátka. První den jsme stihli už jen procházku po Galway.
Galway. Most přes řeku Corrib. Foto: Jaroslav Jána
Aranské ostrovy
Druhý den ráno jsme vyrazili asi do 40 km vzdáleného přístavu Rossaveel. Lístek na loď společnosti Aran Island Ferries jsme si koupili dopředu na jejich webu. Plavba byla příjemná, svítilo slunce, což nebývá v těchto místech časté. Po příjezdu na ostrov Inis Mór (největší ze tří ostrovů) a po lehkém obědě jsme si vypůjčili kola a vyrazili na cestu podél pobřeží. Na Aranských ostrovech žije trvale asi 1300 obyvatel, kteří ještě doma hovoří irsky (anglicky se umí domluvit také). Krajina je podobná, jako na mnoha jiných místech Irska: kamenné zítky oddělují pozemky, na kterých se pasou krávy, stejně jako před tisíci lety.
Strana 1 z 15
