Podrobnosti

Covid-19. Ve Francii skončil 13. března cyklistický závod Paříž – Nice. Ze 154 startujících jich dojelo pouze 59. Ze zdravotních důvodů (vyčerpání, kolapsy) postupně odstoupilo 95 závodníků. Toto v historii cyklistických závodů nemá obdoby, přestože existují závody náročnější a počasí někdy bývá ještě horší. Kdyby snad někdo chtěl tvrdit, že je to důsledek očkování proti covid-19, tak je to určitě dezinformace. A pozor. Můžete být souzeni i za to, co jste řekli nebo napsali před mnoha lety, viz níže Päivi Räsänen.

 

paris nice 2022 600

Účastníci závodu Paříž - Nice 2022. Zdroj zde.

Podrobnosti

Cenzura mlčením. Kdo zažil reálný socialismus v osmdesátých letech v Československu, ví dobře, o čem je řeč. Jestliže se stala nějaká havárie nebo katastrofa v zemích socialistického bloku, média o tom nemluvila buď vůbec nebo to bylo řečeno jednou větou. Zato když se něco podobného odehrálo na západ od nás, mluvilo se o tom v televizi celý týden, aby všichni viděli, jak je to v tom kapitalismu hrozné. Teď už to tady máme opět, jak píše Erik Best*: „např. ČT aplikuje cenzuru mlčením, kdy se prostě intenzivně mlčí o počtu mrtvých, které jdou za Pentagonem, roky se např. z Afghánistánu nebo Iráku hlásil pomalu každý mrtvý americký (západní) pes, ale kolik "naši" vojáci zastřelili místních, o tom bylo vždy ticho. … “ a pokračuje: „cenzura mlčením se přehlíží, ale je stejně účinná, jako přímé zakazování a umlčování. Běžný občan a divák ČT se přese nesmí dozvědět v jakém rozvratu je po zásahu Británie, Francie a USA dnes namátkou Libye, občan neví ani to, že tam ČR musela kvůli nepokojům a nestabilitě zrušit svoje velvyslanectví.“

Banderovci. Byli to hrdinové nebo zločinci? Česká televize nechce dopustit, aby divák měl v této otázce nějaké pochybnosti a tak po vypuknutí války na Ukrajině upravila televizní program (viz obrázek níže). Vláčilův film „Stíny horkého léta“, kde jsou zlí banderovci, byl nahrazen jiným pořadem. Za banderovce jsou považováni příslušníci Ukrajinské povstalecké armády (UPA), kteří bojovali za vytvoření nezávislého ukrajinského státu.

Podrobnosti

Válka na Ukrajině. Dva dny starý rozhovor (talk show) s generálem Šándorem – ne se vším, co bylo řečeno, souhlasím, ale s podtitulem určitě: „Mohli jsme tomu předejít“.

Charta 2022. Byla představena na tiskové konferenci 10.3.2022. V Preambuli se mimo jiné říká: „My, občané České republiky, s obavami sledujeme odklon společnosti od dodržování principů humanismu, demokracie a zákonnosti, které jsou zakotveny v Listině základních práv a svobod a v Ústavě České republiky. … V posledních dvou letech jsme byli svědky úkazu, který většina z nás dosud znala pouze ze studia historie. Státní moc uplatňuje politiku jedné pravdy a k upevnění své ideologie zneužívá nástrojů nejhorších – lidského strachu a skryté manipulace.

Podrobnosti

Jsem zklamán. Ruský útok na Ukrajinu jsem opravdu nečekal. Poté, co byli obyvatelé Donbasu od roku 2014 vystaveni bombardování a ostřelování z ukrajinské strany, zdálo se mi rozhodnutí Ruska uznat obě povstalecké republiky rozumné. Pokud by na demarkační linii stály ruské jednotky, těžko by na ně Ukrajinci stříleli – jako se to od roku 2014 nedělo ani mezi Ukrajinou a Krymem. Od úterý 22. února mohly na Donbase ustat boje. To se ale nestalo, a namísto toho došlo 24. února k útoku na Ukrajinu.

Válka v Evropě znovu po 23 letech

Tehdy, v roce 1999 se stalo terčem stejně brutálního útoku Srbsko (respektive Jugoslávie). Srbové tehdy bojovali proti džihádistům v Kosovu. Takzvaná Kosovská osvobozenecká armáda (UCK) byla před rokem 1998 vedena v USA jako teroristická organizace. To se ale změnilo a Srbové bojující s džihádisty byli označeni za pachatele genocidy. Následoval útok USA a dalších zemí NATO. Srbové se statečně bránili obrovské početní i technické převaze, takže invazním jednotkám v Kosovu se nedařilo postupovat. Proto se agresor rozhodl bombardovat železnice, mosty, elektrárny i budovu televize v Bělehradě. Pokud chcete, můžete se o tom více dočíst třeba v knize našeho předního endokrinologa, profesora Rajko Dolečka (Sága českého lékaře po 92 letech).

Podrobnosti

10. února 2022 večer, navzdory všem očekáváním, Senát zamítl nebezpečnou novelu pandemického zákona, kterou ve sněmovně předložila vláda. Novela - mimo jiné - dávala obrovské pravomoci ministrům zdravotnictví, vnitra a obrany. Pokud by se tito ministři v budoucnu domnívali, že hrozí nebezpečí pandemie, mohli by bez souhlasu sněmovny nařizovat rozsáhlá omezení svobod občanů. Novela také obsahovala drastické navýšení pokut za porušení opatření a v některých případech nařizovala udělovat tyto pokuty na horní hranici sazby.

 

senat cr

Valdštejnský palác, sídlo Senátu. Foto: Tomáš Rasl

  1. Vyhláška o povinném očkování zrušena. Bitva je vyhrána, ale boj pokračuje
  2. Komplikace a úmrtí v důsledku očkování proti covid-19. Nová data ze systému VAERS
  3. Nad knihou Zločin a trest
  4. Nad statistikami covid-19 z CDC