- Podrobnosti
- Napsal Jaroslav Jána
28. srpna 1914 přišel rakouský velvyslanec informovat papeže Pia X. o vyhlášení války Srbsku. Během audience se obrátil na papeže s prosbou, aby požehnal císařsko-královské armádě. Pius X. odpověděl: „Vyřiďte císaři, že nemohu požehnat ani válce, ani těm, kdo po ni touží. Já žehnám pouze míru.“ Velvyslanec tedy žádal alespoň osobní požehnaní pro císaře Františka Josefa. „Mohu se pouze modlit za to, aby mu Bůh odpustil. Císař může být rád, že se nedočká od vikáře Krista prokletí.“ - byla papežova odpověď. Na druhé straně je třeba přiznat, že mnozí duchovní se plně zapojili do válečné propagandy, a to jak na straně Trojspolku, tak na straně Trojdohody.
V bitvě u Verdunu (21.2.1916 - 18.12.1916) padlo na obou stranách 300 tisíc vojáků. Foto zdroj zde.
První světová válka nebyla válkou o hodnoty. V Evropě už tehdy nikde nebylo nevolnictví ani robota, občané se těšili více méně stejné míře občanské i náboženské svobody, kdo chtěl mohl podnikat nebo studovat, pokud na to měl prostředky. Některé národy se cítili utlačované a toužili po vlastním státu, ale tak je tomu v některých případech i dnes (Katalánci ve Španělsku, Skotové ve Velké Británii). Ke cti rakouského mocnářství je třeba říct, že českému národnímu rozvoji nijak nebránilo. Jednou z nejvyšších částek na stavbu Národního divadla v Praze přispěl právě císař František Josef. Kdyby nedošlo k první světové válce, mohlo být celé 20. století lepší. Rusko by bylo uchráněno bolševické revoluce, Německo fašismu, v Čechách a na Moravě by nepadlo za oběť nacismu 140 tisíc obyvatel a následně by nebyly odsunuty dva miliony Němců.
- Podrobnosti
- Napsal Jaroslav Jána
Před 85 lety byla německou okupací ukončena existence Republiky Česko-Slovenské (Druhé republiky). Mnichovská dohoda z konce září 1938 tak byla dovršena. Podpisem této dohody bylo Československo zrazeno Francií a Velkou Británií – obě tyto země deklarovaly použít sílu v případě, že by se ČSR nechtěla diktátu podrobit. Části československého území tehdy kromě Německa zabralo také Polsko a Maďarsko. Podle posledních historických studií se zdá, že hlavním motivem Británie a Francie nebyla snaha uchránit Evropu před válkou, ale uvolnit Hitlerovi cestu k útoku na Sovětský svaz. Tak se oba státy, Německo a SSSR, měly vyčerpat vzájemnou válkou. Tento scénář ovšem nevyšel, protože Stalin uzavřel s Hitlerem pakt o neútočení.
Mnozí Češi a Slováci se rozhodli bojovat proti fašismu. 12 tisíc jich odešlo do řad britské armády. Větší část jich v Sovětském svazu vstoupila do 1. československého armádního sboru, kde bojovalo 60 tisíc Čechů, Slováků a také Židů. Východní fronta byla hlavním bojištěm druhé světové války. Na straně Německa zde stálo 3 miliony vojáků (později to bylo 2 miliony 300 tisíc). Od léta 1944 se snažilo postup spojenců v Normandii zastavit půl milionu německých vojáků. O nelehké cestě a statečnosti našich vojáků na východní frontě vypovídá dokumentární film „Bojovníci od Sokolova – deníček spojařky“ z roku 2015.
Vojáci prvního čs. praporu při obraně Sokolova v březnu 1943. Zdroj
- Podrobnosti
- Napsal Jaroslav Jána
George Orwell, 1984. Svoboda již není nikde. Obyvatelé Oceánie žijí v naprosté diktatuře a o ničem, co je jim předkládáno v televizi nebo v novinách, neví, jestli je to pravda nebo ne. Během povinných každodenních „minut nenávisti“ křičí a provolávají smrt nepřátelům v Eurasii, se kterou Oceánie válčí. V Eurasii je ale také diktatura a tak není kam utéct.
Obrázek vygenerovaný pomocí AI Picsart
Velký bratr už nás dnes vidí lépe a podrobněji, než hrdiny Orwellova románu. Přes aplikace v našich mobilních telefonech, emaily, příspěvky na sociálních sítích. Přes kamery na ulicích, platební terminály. Od Pekingu po New York. Co na tom, že Oceánie a Eurasie spolu válčí? Velký bratr přišel na to, že mírný nátlak je účinnější, než nátlak brutální. Proč se nepodvolit mírnému nátlaku, když za to získám nějaké výhody? Proč se držet konzervativních křesťanských názorů, když se přece máme všichni mít rádi a každý má svoji pravdu?
- Podrobnosti
- Napsal Jaroslav Jána
Není lepší věnovat se o víkendu raději svým zálibám nebo práci na zahrádce? Další parlamentní volby stejně budou až v roce 2025. A proč demonstrovat proti vládě, vždyť žijeme v těžké době, na celém světě roste inflace. Důvodů, proč se účastnit protivládních demonstrací je ale dost.
Demonstrace Česko proti vládě 16.9.2023. Foto: Jaroslav Jána
Nesmyslné výdaje na zbrojení
Ministerstvo obrany rozhodlo o zakoupení letounů F-35, které mají být dodány do deseti let. Jedná se o 24 letadel F-35 za 122 miliard CZK. Nákup 25 letadel F-35 od USA dojednal také Izrael, ale za cenu 3 miliardy USD (65 miliard CZK) – tedy za poloviční cenu (zde). Výhodou těchto letadel je pouze to, že jejich roj může vzdáleně řídit jediný operátor a že mohou nést klouzavé řízené atomové pumy. Tedy – že je lze použít k jadernému útoku na Rusko. Čili, v budoucnu, start většího počtu těchto letadel může být Ruskem vyhodnocen podobně, jako odpálení mezikontinentálních raket s jadernými hlavicemi. Letadla F-35 tedy nemají sloužit k obraně území ČR (k tomu jsou podstatně vhodnější současné Gripeny), ale k útoku na Rusko.
Vládní podpora LGBT agendy
Vláda neklade žádný odpor prosazování LGBT agendy, zejména na školách. Probíhá ohlupování dětí dotazy typu: „chlapečku, necítíš se spíš jako holčička?“ A tak už se ve školách stává, že žákyně základní školy přijde za učitelkou s požadavkem: „říkejte mi Alex“. Učitelé zatím těmto nesmyslům spíše vzdorují, ale žádnou podporu od vlády v tom nemají. Stejně tak jsme se ze strany vlády nedočkali odmítnutí Istanbulské smlouvy, jejímž schválením by získal moc orgán dozorující naplňování této smlouvy, tedy moc k prosazování LGBT a trans agendy. To, že někteří jednotliví ministři nebo poslanci vládních stran mají k prosazování této agendy výhrady, má jen velmi malý význam. Pokud vláda není ochotna se od této agendy distancovat, měli by z ní odejít.
- Podrobnosti
- Napsal Jaroslav Jána
Bylo to někdy v polovině osmdesátých let, když jsem na českém vysílání BBC zachytil zprávu, že v Polsku, jako jediné zemi východního bloku, byl uveden americký film Den poté. Na film jsem se podíval až teď, 40 let od jeho premiéry. Proč nebyl uveden v zemích socialistického bloku je zřejmé: válku totiž ve filmu začal Sovětský svaz.
Den poté byl na televizní obrazovky uveden společností ABC 20. listopadu 1983. Po mírném zkrácení byl později uveden i v kinech.
Děj se odehrává v Kansas City a okolí. Sledujeme jednak osudy lékaře Dr. Russella Oakese a zároveň farmářské rodiny Dahlebergových, kteří chystají svatbu své dcery. Události běžného života hlavních hrdinů jsou prokládány zprávami z televize a rozhlasu. Na filmu spolupracovalo i ministerstvo obrany USA, takže nechybí ani dramatické záběry z velitelských stanovišť armády i z posádek raketových sil. Dovídáme se, že Kansas City je sice „zapadákov“, ale nedaleko odsud je umístěno 150 mezikontinentálních balistických raket Minuteman.
Mezinárodní situace se vyhrocuje: Sovětský svaz zablokuje přístupové cesty k západnímu Berlínu. Následně spolu s armádou NDR překročí hranice Spolkové republiky Německo. Média mezitím uklidňují, že přímý útok nehrozí. Následuje scéna ze supermarketu, kde lidé vykupují potraviny: „žádáme zákazníky, aby zachovali klid, chovejte se jako lidé, není třeba vyvolávat paniku, situace není tak zlá. Na všechny se dostane“. Děti na farmě se dívají na pohádky v televizi. Vysílání je přerušeno a hlasatelka jako by nemohla uvěřit zprávě, kterou má přečíst: „na postupující sovětská vojska v Německu byly před chvílí vystřeleny tři rakety s jadernou hlavicí“.
- Podrobnosti
- Napsal Jaroslav Jána
Ještě mezi námi žijí ti, kteří pamatují druhou světovou válku. Deportace občanů židovské národnosti do koncentračních táborů, popravy během heydrichiády, vypálení Lidic a Ležáků, bombardování měst. Německému nacismu padlo za oběť 340 tisíc obyvatel Československa.
Praha po spojeneckém bombardování v březnu 1945. Zdroj zde.
Těch, kdo zažili karibskou krizi v roce 1962, je už více. Komunistická Kuba se cítila ohrožena ze strany USA a s rozmístěním sovětských raket s jadernými hlavicemi kubánské vedení ochotně souhlasilo. Washington rozmístění sovětských raket vnímal jako hrozbu. Ze strany Američanů přišlo ultimátum, SSSR měl do 48 hodin stáhnout rakety z Kuby, pokud ne, následoval by americký útok na Kubu. V Berlíně proti sobě stály americké a sovětské tanky s nastartovanými motory. Obě strany tehdy chápaly vážnost situace a byly ochotné najít kompromisní dohodu, což se také podařilo. Sovětské rakety byly z Kuby odvezeny, USA se zavázaly, že na Kubu nezaútočí a stáhnou své rakety z Turecka.
Naopak ruské obavy z budoucího členství Ukrajiny v NATO Washington v roce 2021 vůbec v potaz nebral. Byly opakovány fráze o tom, že Ukrajina je svobodná a má právo vstoupit do NATO, když bude chtít. Pokud by stejně nekompromisně trval na svém v roce 1962 Sovětský svaz (že Kuba, pokud chce, má právo být chráněna raketami s jadernými hlavicemi), nepochybně by došlo k americkému útoku na Kubu a následné globální jaderné válce.
- Podrobnosti
- Napsal Jaroslav Jána
Když jsem 3. září stál na Václavském náměstí spolu s dalšími sedmdesáti až sto tisíci demonstranty, nebylo možné si nevzpomenout na listopad 1989, kdy jsem jako osmnáctiletý student byl tamtéž. Kdosi za mnou poznamenal: „první revoluci dělali studenti, druhou dělají důchodci“. Věkový průměr demonstrantů byl teď opravdu znatelně vyšší než v listopadu 1989. Kdosi poblíž stojící vítal svého známého nebo kolegu slovy: „tak tebe bych tady opravdu nečekal“. Přede mnou stála více než dvě hodiny paní s francouzskými holemi.
Václavské náměstí 3.9.2022. Foto: Jaroslav Jána
Má smysl účastnit se podobných demonstrací? Podle mne ano. Demonstranti nereprezentovali „proruské síly“, jak řekl premiér. Pouze vyjádřili, že chtějí vládu, která bude na prvním místě hájit zájmy občanů České republiky a ne zájmy Německa nebo USA. Dosavadní zřejmá neochota vlády zajistit pro české domácnosti i firmy levnou elektřinu (která se u nás levně vyrábí a v jejíž výrobě jsme plně soběstační) a uzavřít dlouhodobý kontrakt na dodávky ruského zemního plynu a tím zajistit levný plyn, by vedla k ekonomické katastrofě obřích rozměrů.
- Podrobnosti
- Napsal Jaroslav Jána
Snad dva roky jsem se odhodlával, než jsem si udělal čas, abych se podíval na filmVolyň, který v roce 2016 natočil Wojciech Smarzowski. Děj začíná těsně před vypuknutím druhé světové války v tehdejším východním Polsku, kde uprostřed ukrajinsky mluvících obyvatel, žije polská menšina. Jako všude ve východní Evropě, je zde také mnoho Židů. Vztahy mezi Poláky a Ukrajinci nejsou dobré, protože lépe placená pracovní místa (na železnici a ve státní správě) obsazují většinou Poláci. První scéna je svatba: Ukrajinec si bere polskou dívku. Sousedé zpívají píseň, kde mimo jiné zazní text: „budete mít snadný život, jako žádní jiní …“. Kdyby jen věděli, co je již brzy čeká.
Začíná druhá světová válka, Polsko je napadeno Německem a po 17 dnech z východu Sovětským svazem. Do vesnice, kde žije hlavní hrdinka Zosia Głowacká (sestra nevěsty z úvodní scény), přichází komunistická učitelka, která dětem hned při první hodině sebere křížky a vyptává se, o čem si doma povídají, aby to případně nahlásila sovětské tajné policii. Kdo má trochu větší pole, jako právě rodina Głowackých, je kulak. Manžel Zosii je deportován někam na východ do pracovního tábora, odkud se mu ale po čase podaří utéct a vrátí se zpět.
Po německém útoku na SSSR (22. června 1941) je Volyň rychle obsazena. Místní starosta a obyvatelé vítají německé vojáky jako osvoboditele a očekávají, že pod německou vládou se bude Ukrajincům dobře dařit. Němci se pohrdavě usmívají a když velitel vypije sklenku kořalky, zeptá se: „ve kterých domech tady bydlí Židé“? Následují popravy vesničanů židovské národnosti.
- Podrobnosti
- Napsal Jaroslav Jána
Svět bez hotovosti
Návrh na zavedení digitálního eura se tváří naprosto nevinně. Vedle toho budou přeci existovat ještě běžné papírové bankovky. Výhody jsou zřejmé: peněženku s hotovostí můžete někde ztratit, může Vám ji někdo ukrást, bankovky jsou plné bacilů. Další výhody jsou tady pro banky. Když vznikne panika (hrozba války, blížící se státní bankrot), stojí lidé fronty před bankomaty a vybírají hotovost, které nemusí být dostatek. Pokud bude měna digitální, nebude co vybírat. Konečně je tady výhoda i pro finanční úřady. Každá digitální transakce bude viditelná, už žádné daňové úniky. Je tu i bonus pro bezpečnostní složky státu: za co asi zaplatil pan Novák panu Kudláčkovi 10 tisíc euro?
Ilustrační obrázek: Zablokování PayPal účtu
- Podrobnosti
- Napsal Jaroslav Jána
Covid-19. Ve Francii skončil 13. března cyklistický závod Paříž – Nice. Ze 154 startujících jich dojelo pouze 59. Ze zdravotních důvodů (vyčerpání, kolapsy) postupně odstoupilo 95 závodníků. Toto v historii cyklistických závodů nemá obdoby, přestože existují závody náročnější a počasí někdy bývá ještě horší. Kdyby snad někdo chtěl tvrdit, že je to důsledek očkování proti covid-19, tak je to určitě dezinformace. A pozor. Můžete být souzeni i za to, co jste řekli nebo napsali před mnoha lety, viz níže Päivi Räsänen.
Účastníci závodu Paříž - Nice 2022. Zdroj zde.
- Podrobnosti
- Napsal Jaroslav Jána
Cenzura mlčením. Kdo zažil reálný socialismus v osmdesátých letech v Československu, ví dobře, o čem je řeč. Jestliže se stala nějaká havárie nebo katastrofa v zemích socialistického bloku, média o tom nemluvila buď vůbec nebo to bylo řečeno jednou větou. Zato když se něco podobného odehrálo na západ od nás, mluvilo se o tom v televizi celý týden, aby všichni viděli, jak je to v tom kapitalismu hrozné. Teď už to tady máme opět, jak píše Erik Best*: „např. ČT aplikuje cenzuru mlčením, kdy se prostě intenzivně mlčí o počtu mrtvých, které jdou za Pentagonem, roky se např. z Afghánistánu nebo Iráku hlásil pomalu každý mrtvý americký (západní) pes, ale kolik "naši" vojáci zastřelili místních, o tom bylo vždy ticho. … “ a pokračuje: „cenzura mlčením se přehlíží, ale je stejně účinná, jako přímé zakazování a umlčování. Běžný občan a divák ČT se přese nesmí dozvědět v jakém rozvratu je po zásahu Británie, Francie a USA dnes namátkou Libye, občan neví ani to, že tam ČR musela kvůli nepokojům a nestabilitě zrušit svoje velvyslanectví.“
Banderovci. Byli to hrdinové nebo zločinci? Česká televize nechce dopustit, aby divák měl v této otázce nějaké pochybnosti a tak po vypuknutí války na Ukrajině upravila televizní program (viz obrázek níže). Vláčilův film „Stíny horkého léta“, kde jsou zlí banderovci, byl nahrazen jiným pořadem. Za banderovce jsou považováni příslušníci Ukrajinské povstalecké armády (UPA), kteří bojovali za vytvoření nezávislého ukrajinského státu.
- Podrobnosti
- Napsal Jaroslav Jána
Válka na Ukrajině. Dva dny starý rozhovor (talk show) s generálem Šándorem – ne se vším, co bylo řečeno, souhlasím, ale s podtitulem určitě: „Mohli jsme tomu předejít“.
Charta 2022. Byla představena na tiskové konferenci 10.3.2022. V Preambuli se mimo jiné říká: „My, občané České republiky, s obavami sledujeme odklon společnosti od dodržování principů humanismu, demokracie a zákonnosti, které jsou zakotveny v Listině základních práv a svobod a v Ústavě České republiky. … V posledních dvou letech jsme byli svědky úkazu, který většina z nás dosud znala pouze ze studia historie. Státní moc uplatňuje politiku jedné pravdy a k upevnění své ideologie zneužívá nástrojů nejhorších – lidského strachu a skryté manipulace.
Strana 1 z 6
