Administrativa nového amerického prezidenta Donalda Trumpa se snaží o rychlé ukončení války na Ukrajině. Řešení počítá s tím, že území obsazené v současné době Ruskem se stane součástí Ruska a že Ukrajina nebude pozvána do NATO. Pokud mají na dodržování příměří dohlížet cizí vojenské jednotky, měly by být z nějaké neutrální země, například z Indie. Příměří má být trvalé a ne ve stylu Minských dohod, které, jak přiznala Angela Merkelová, byly jen zástěrkou a sloužily pouze k získání času na vyzbrojení Ukrajiny.

Kdo konec války na Ukrajině zatím nechce

Ukrajinské vedení kolem prezidenta Zelenského, protože s koncem války se budou konat prezidentské volby a on se zvolením velmi pravděpodobně nemůže počítat. Konec války si nepřeje ani část obyvatel Ukrajiny. V tuto chvíli je to ale menší část obyvatelstva, protože dobrovolně se nechává mobilizovat pouze asi 12 % odvedenců, jak řekl ukrajinský ministr obrany Umerov. Zbytek je na frontu posílán nedobrovolně.

Konec války na Ukrajině si v tuto chvíli nepřeje ani většina evropských vlád – jak o tom svědčí jejich poslední prohlášení na konferenci v Mnichově.

Konečně i v Rusku existuje početná skupina zastánců pokračování války až do kapitulace Kyjeva.

Kdo si přeje konec války i za cenu ztráty části ukrajinského území

Na prvním místě, jak se zdá, je to větší část obyvatel Ukrajiny. Oni válkou nejvíce trpí a přinášejí největší oběti. Počet padlých ukrajinských vojáků vypočítává Michal Svatoš na 170 tisíc od začátku války. Výpočet vychází z úředně oznámeného počtu pohřbů padlých vojáků z oblasti Poltava (3,2% ukrajinské populace) a z oblasti Volyň (2,2 % obyvatel).

Konec války si přeje jistě i značná část obyvatel Ruska. Je těžké říct, jak velká část to je, protože ruské jednotky nejsou doplňovány mobilizací, ale jejich vojáci vstupují do armády dobrovolně za žold. Alespoň zatím.

A konečně – výsledek prezidentských voleb v USA nepřímo dokazuje, že rychlý konec války na Ukrajině si přeje i většina Američanů.

Spravedlivý mír

Je příznačné, že o spravedlivém míru nejvíce mluví členové vlád, kteří Ukrajinu do války s Ruskem přivedli. To platí v plném rozsahu i o vládě české. 170 tisíc ukrajinských vojáků padlo za rozšíření NATO o dalších tisíc kilometrů směrem k Moskvě. Většině Ukrajinců přitom neutralita deklarovaná v jejich ústavě jistě nevadila. Západní lídři je ale zavlekli do války, a teď by ještě chtěli, aby za rozšíření jejich impéria umírali i nadále.

Pokud by se ukrajinským jednotkám skutečně podařilo postupovat na východ až na ruské území, jak to někteří západní politici v létě 2022 očekávali, bylo by Rusko nuceno použít jaderné zbraně. Nejprve na Ukrajině, a pokud by to nestačilo, tak i v Evropě, vůči hlavním dodavatelům vojenského materiálu. To by velmi snadno mohlo přerůst v totální jadernou válku. Rusko by použití jaderných zbraní zdůvodnilo stejně, jako USA v roce 1945: „předejít dalším zbytečným obětem na životech vojáků“.

Navzdory úsilí prezidenta Trumpa a jeho vyjednávacího týmu je hrozba jaderné apokalypsy stále obrovská, a to zejména díky deklarované ochotě značné části evropských vlád podporovat válku až do konečné porážky Ruska. Mnozí představitelé EU tedy preferují směřování k jaderné válce s Ruskem, i za cenu stovek milionů mrtvých.

Skutečný mír

Skutečný mír je zázrak, je to dar. Je to odpuštění nepřátelům, odřeknutí se nenávisti. A tento dar je dostupný každému, kde uvěří v Pána Ježíše Krista. To je cesta k osobnímu štěstí. A pokud bude dost těch, kdo se takto modlí za svůj národ, přinese to pokoj a požehnání i těmto národům.