Nad filmem Den poté
- Podrobnosti
- Napsal Jaroslav Jána
Bylo to někdy v polovině osmdesátých let, když jsem na českém vysílání BBC zachytil zprávu, že v Polsku, jako jediné zemi východního bloku, byl uveden americký film Den poté. Na film jsem se podíval až teď, 40 let od jeho premiéry. Proč nebyl uveden v zemích socialistického bloku je zřejmé: válku totiž ve filmu začal Sovětský svaz.
Den poté byl na televizní obrazovky uveden společností ABC 20. listopadu 1983. Po mírném zkrácení byl později uveden i v kinech.
Děj se odehrává v Kansas City a okolí. Sledujeme jednak osudy lékaře Dr. Russella Oakese a zároveň farmářské rodiny Dahlebergových, kteří chystají svatbu své dcery. Události běžného života hlavních hrdinů jsou prokládány zprávami z televize a rozhlasu. Na filmu spolupracovalo i ministerstvo obrany USA, takže nechybí ani dramatické záběry z velitelských stanovišť armády i z posádek raketových sil. Dovídáme se, že Kansas City je sice „zapadákov“, ale nedaleko odsud je umístěno 150 mezikontinentálních balistických raket Minuteman.
Mezinárodní situace se vyhrocuje: Sovětský svaz zablokuje přístupové cesty k západnímu Berlínu. Následně spolu s armádou NDR překročí hranice Spolkové republiky Německo. Média mezitím uklidňují, že přímý útok nehrozí. Následuje scéna ze supermarketu, kde lidé vykupují potraviny: „žádáme zákazníky, aby zachovali klid, chovejte se jako lidé, není třeba vyvolávat paniku, situace není tak zlá. Na všechny se dostane“. Děti na farmě se dívají na pohádky v televizi. Vysílání je přerušeno a hlasatelka jako by nemohla uvěřit zprávě, kterou má přečíst: „na postupující sovětská vojska v Německu byly před chvílí vystřeleny tři rakety s jadernou hlavicí“.
Před prezidentskými volbami 2023
- Podrobnosti
- Napsal Jaroslav Jána
Ještě mezi námi žijí ti, kteří pamatují druhou světovou válku. Deportace občanů židovské národnosti do koncentračních táborů, popravy během heydrichiády, vypálení Lidic a Ležáků, bombardování měst. Německému nacismu padlo za oběť 340 tisíc obyvatel Československa.
Praha po spojeneckém bombardování v březnu 1945. Zdroj zde.
Těch, kdo zažili karibskou krizi v roce 1962, je už více. Komunistická Kuba se cítila ohrožena ze strany USA a s rozmístěním sovětských raket s jadernými hlavicemi kubánské vedení ochotně souhlasilo. Washington rozmístění sovětských raket vnímal jako hrozbu. Ze strany Američanů přišlo ultimátum, SSSR měl do 48 hodin stáhnout rakety z Kuby, pokud ne, následoval by americký útok na Kubu. V Berlíně proti sobě stály americké a sovětské tanky s nastartovanými motory. Obě strany tehdy chápaly vážnost situace a byly ochotné najít kompromisní dohodu, což se také podařilo. Sovětské rakety byly z Kuby odvezeny, USA se zavázaly, že na Kubu nezaútočí a stáhnou své rakety z Turecka.
Naopak ruské obavy z budoucího členství Ukrajiny v NATO Washington v roce 2021 vůbec v potaz nebral. Byly opakovány fráze o tom, že Ukrajina je svobodná a má právo vstoupit do NATO, když bude chtít. Pokud by stejně nekompromisně trval na svém v roce 1962 Sovětský svaz (že Kuba, pokud chce, má právo být chráněna raketami s jadernými hlavicemi), nepochybně by došlo k americkému útoku na Kubu a následné globální jaderné válce.
Demonstrace 3.9.2022 na Václavském náměstí
- Podrobnosti
- Napsal Jaroslav Jána
Když jsem 3. září stál na Václavském náměstí spolu s dalšími sedmdesáti až sto tisíci demonstranty, nebylo možné si nevzpomenout na listopad 1989, kdy jsem jako osmnáctiletý student byl tamtéž. Kdosi za mnou poznamenal: „první revoluci dělali studenti, druhou dělají důchodci“. Věkový průměr demonstrantů byl teď opravdu znatelně vyšší než v listopadu 1989. Kdosi poblíž stojící vítal svého známého nebo kolegu slovy: „tak tebe bych tady opravdu nečekal“. Přede mnou stála více než dvě hodiny paní s francouzskými holemi.
Václavské náměstí 3.9.2022. Foto: Jaroslav Jána
Má smysl účastnit se podobných demonstrací? Podle mne ano. Demonstranti nereprezentovali „proruské síly“, jak řekl premiér. Pouze vyjádřili, že chtějí vládu, která bude na prvním místě hájit zájmy občanů České republiky a ne zájmy Německa nebo USA. Dosavadní zřejmá neochota vlády zajistit pro české domácnosti i firmy levnou elektřinu (která se u nás levně vyrábí a v jejíž výrobě jsme plně soběstační) a uzavřít dlouhodobý kontrakt na dodávky ruského zemního plynu a tím zajistit levný plyn, by vedla k ekonomické katastrofě obřích rozměrů.
Nad filmem Volyň
- Podrobnosti
- Napsal Jaroslav Jána
Snad dva roky jsem se odhodlával, než jsem si udělal čas, abych se podíval na filmVolyň, který v roce 2016 natočil Wojciech Smarzowski. Děj začíná těsně před vypuknutím druhé světové války v tehdejším východním Polsku, kde uprostřed ukrajinsky mluvících obyvatel, žije polská menšina. Jako všude ve východní Evropě, je zde také mnoho Židů. Vztahy mezi Poláky a Ukrajinci nejsou dobré, protože lépe placená pracovní místa (na železnici a ve státní správě) obsazují většinou Poláci. První scéna je svatba: Ukrajinec si bere polskou dívku. Sousedé zpívají píseň, kde mimo jiné zazní text: „budete mít snadný život, jako žádní jiní …“. Kdyby jen věděli, co je již brzy čeká.
Začíná druhá světová válka, Polsko je napadeno Německem a po 17 dnech z východu Sovětským svazem. Do vesnice, kde žije hlavní hrdinka Zosia Głowacká (sestra nevěsty z úvodní scény), přichází komunistická učitelka, která dětem hned při první hodině sebere křížky a vyptává se, o čem si doma povídají, aby to případně nahlásila sovětské tajné policii. Kdo má trochu větší pole, jako právě rodina Głowackých, je kulak. Manžel Zosii je deportován někam na východ do pracovního tábora, odkud se mu ale po čase podaří utéct a vrátí se zpět.
Po německém útoku na SSSR (22. června 1941) je Volyň rychle obsazena. Místní starosta a obyvatelé vítají německé vojáky jako osvoboditele a očekávají, že pod německou vládou se bude Ukrajincům dobře dařit. Němci se pohrdavě usmívají a když velitel vypije sklenku kořalky, zeptá se: „ve kterých domech tady bydlí Židé“? Následují popravy vesničanů židovské národnosti.
Evropská komise připravuje zavedení digitálního eura
- Podrobnosti
- Napsal Jaroslav Jána
Svět bez hotovosti
Návrh na zavedení digitálního eura se tváří naprosto nevinně. Vedle toho budou přeci existovat ještě běžné papírové bankovky. Výhody jsou zřejmé: peněženku s hotovostí můžete někde ztratit, může Vám ji někdo ukrást, bankovky jsou plné bacilů. Další výhody jsou tady pro banky. Když vznikne panika (hrozba války, blížící se státní bankrot), stojí lidé fronty před bankomaty a vybírají hotovost, které nemusí být dostatek. Pokud bude měna digitální, nebude co vybírat. Konečně je tady výhoda i pro finanční úřady. Každá digitální transakce bude viditelná, už žádné daňové úniky. Je tu i bonus pro bezpečnostní složky státu: za co asi zaplatil pan Novák panu Kudláčkovi 10 tisíc euro?
Ilustrační obrázek: Zablokování PayPal účtu
Strana 2 z 14
