Přestože současná polská vláda zastává velmi racionální postoje pokud jde o Bruselem vnucované povinné přerozdělování migrantů a přestože je v Evropě nejrazantnějším obráncem tradičních křesťanských hodnot, podílí se Polsko aktivně na protiruské kampani a na vojenském obkličování Ruska jednotkami NATO. Co je příčinou těchto protiruských nálad v Polsku nám může pomoct pochopit i článek Vojtěcha Vlčka publikovaný v RC Monitoru (poznámka JJ).

... V Polsku příchod sovětské armády v roce 1945 neznamenal osvobození, ale pouze přechod od jedné totality ke druhé. Bezprostředně po vstupu Sovětů do země následovaly represe příslušníků odporu a členů tzv. Zemské armády, tisíce lidí byly odvlečeny do SSSR, zvláště z oblasti Horního Slezska. Záhy se rozhořela, především v regionech jižního a východního Polska, občanská válka mezi členy protikomunistických partyzánských skupin a polskou lidovou armádou, příslušníky bezpečnostního úřadu a komunistických sympatizantů. Za oběť jí padlo několik tisíc lidí.  ...

P. Władysław Gurgacz SJ byl právě jedním z kněží, kteří se rozhodli stupňující se rozpínavosti komunistické totality aktivně postavit. ... V době svého působení v nemocnici se dostal do kontaktu se členy antikomunistického hnutí odporu, kteří jej žádali o duchovní útěchu, ale také o dlouhodobější podporu. Otec Gurgacz se věnoval pastoraci mladých lidí a také těch, kteří víru hledali či ji ztratili. Mimo jiné si získal důvěru jednoho z vůdců Polské podzemní armády Stanislava Pióro v daném regionu, který jej žádal o duchovní službu pro členy protikomunistického odboje. ...

Stanisław Pióro a Władysław Gurgacz v zimě 1948/1949. Foto: podziemiezbrojne.blox.pl

Připojil se k partyzánskému oddílu „Zuch“, který vedl kapitán Antoni Żubryd, a stal se jeho vojenským kaplanem. U oddílu, ve kterém působil, sloužil mše, zpovídal, kázal, pronášel mladým partyzánům přednášky na morální a společenská témata a diskutoval s nimi. Snažil se mladé bojovníky usměrnit, aby se ve shodě s křesťanskou etikou zbytečně nedopouštěli vražd a msty na svých protivnících, přestože byli z jejich strany vystaveni velkému tlaku a nebezpečí. ...

Żubrydův oddíl se dostával s postupujícím časem do stále větších obtíží, chyběly mu peníze, zásoby, lesy pročesávaly protipartyzánské jednotky polské armády. Většina členů už pochybovala o smysluplnosti odporu, plánovala ukončení ilegální činnosti a odchod na Západ. 2. července 1949 se skupina partyzánů pokusila o přepadovou akci banky v Krakově, jejíž cílem bylo získat prostředky na cestu. Akce však zkrachovala, došlo ke střelbě a její aktéři byli chyceni. ...

Celý článek: RC Monitor, ročník XIV., číslo 9, 7.5.2017