Brzy uplyne 33 let od listopadu 1989, kdy jsme vyjádřili svoji touhu budovat v naší zemi demokracii a ukončit jednou provždy totalitu, která vystřídala šestiletou totalitu německé okupace a brzdila 41 let rozvoj našeho národa. 33 let je doba, za kterou vyroste nová generace, je to doba kterou potřebovala Jižní Korea k tomu, aby se dostala z pozice čtvrté nejzaostalejší země mezi nejrozvinutější země světa. Kam jsme za tuto dobu pokročili my od listopadu 1989? ...

Pokud je nám ve volbách dána pouze možnost volit mezi špatným a horším, pak nežijeme v demokracii.

Je to smutná vizitka po 33 letech budování nové společnosti, kde pravda a láska měla zvítězit nad lží a nenávistí. Zatím lež a nenávist rozsévají média a politici. Místo svobodného života usilují o totální kontrolu nad naší myslí, životem, majetkem, rodinami a dětmi.

K tomu potřebují politické maňásky a nový prezident má být jedním z nich. Marně hledám mezi kandidáty toho, který by měl moji důvěru a kterému bych rád dal hlas ve volbách. Byl jsem tak postaven před rozhodnutí buď k volbám vůbec nejít, a nebo přijmout životní výzvu a kandidovat sám ve volbách na funkci prezidenta České republiky. Zvolil jsem druhou variantu a oznamuji svoji kandidaturu.

Sestavil jsem tým ze schopných a důvěryhodných lidí, jehož prvním úkolem bude zajistit nejméně 50 000 podpisů pro podání kandidatury. ....

Oznámení kandidatury zde.

Rozhovor s profesorem Turánkem zde.