Po téměř dvou letech trvání války na Ukrajině se nezdá, že by se naplňovala očekávání, která s ní byla u nás a na celém Západě spojována. Především to nevypadá, že by Ukrajina byla schopna dosáhnout svých maximalistických válečných cílů, které prezident Zelenskyj naformuloval ve svém desetibodovém „mírovém plánu“, tj. vojensky porazit Rusko, dobýt zpět všechna jím obsazená území a dosáhnout reparací a potrestání ruského politického vedení. ...

Západ o síle Ruska neměl valné mínění. Rozehrál hru kolem upadající, chaotické a etnicky a politicky rozdělné Ukrajiny, která v touze po evropském blahobytu naivně věřila, že jí ho zajistí začlenění do západních politických, hospodářských a bezpečnostních struktur. Na neustálá ruská vážná varování a červené čáry nebral ohled.

Nebál se ani případné eskalace a ruského útoku na Ukrajinu. Od krize v roce 2014, kdy Rusko okupovalo Krym a vypukly boje na Donbasu, s tím Ukrajina i Západ počítaly a připravovaly se na to. ...

USA vycházely z premisy, že zabřednutí Ruska v dlouhém válečném konfliktu je pro ně všestranně výhodná situace a že čím déle válka trvá, tím pro Ameriku lépe. Odtud také tlak na přerušení rusko-ukrajinských rozhovorů, maximalistické ukrajinské válečné cíle a nekompromisní válečnická rétorika. ...

Tak jak se konflikt už téměř dva roky táhne, se však ukazuje, že se situace může vyvinout zcela obráceně. Potvrdilo se, že Rusko není kolos na hliněných nohou, do něhož skvělá západní vojenská technika v ukrajinských rukách strčí, a ono se zhroutí. ...

Tento vývoj ukazuje, jak špatná byla dosavadní strategie. Naším zájmem mělo být válce předejít nebo v zájmu Ukrajiny dosáhnout co nejrychlejšího ukončení bojů v situaci, která je pro ni ještě relativně příznivá. ... Čekat na to, až jí Rusko nadiktuje mír z pozice síly, ale naším českým zájmem být nemůže. Příměří a rozumný politický kompromis jsou proto i dnes z hlediska Západu i České republiky nejvýhodnějším a jediným smysluplným řešením války na Ukrajině.

Celý článek zde.