Leteckých havárií se vyšetřovalo již mnoho. Jednou z posledních byl let Germanwings 9525, který skončil tragicky 24. března 2015 v Provensálských Alpách. Výsledky vyšetřování jsme se tehdy dovídali velmi rychle. Popis havárie a odkazy na podrobnější zprávy jsme již v červenci 2015 mohli najít i na české wikipedii.
Pokud jde o sestřelení MH-17, ke kterému došlo 17.7.2014, pak první (předběžná) zpráva nizozemské vyšetřovací komise, která byla zveřejněna v září 2014, obsahovala jen to, že příčinou havárie byly vysokoenergetické objekty letící zvenčí. To ale bylo jasné již z fotografií trosek letadla. Závěrečná zpráva této komise byla zveřejněna 13.10.2015. Ve zprávě se tvrdí, že Boeing byl sestřelen raketou Buk, konkrétně hlavicí 9M38. Raketa podle zprávy měla být odpálena z oblasti o rozloze 320 km2, údajně z místa poblíž obce Snižne, které bylo pod kontrolou Doněcké lidové republiky. 13. října 2015 zveřejnil svoji analýzu o sestřelení malajsijského Boeingu také výrobce rakety Buk, koncern Almaz-Antey.
Západní mediální obraz o tragédii MH-17
To, co nizozemská komise prezentovala až v říjnu 2015, „věděla“ západní média již několik hodin po sestřelení malajsijského letadla. Ještě než přestal stoupat dým z trosek letadla, rozpoutala západní média kampaň proti Rusku. Díky této kampani dosáhly USA toho, že Evropská unie uvalila ekonomické sankce na Rusko. Jak řekl Petr Hájek v České televizi, bez sestřelení malajsijského Boeingu by EU sankce proti Rusku neschválila. Washington, který financováním Majdanu vyvolal ukrajinskou krizi, potřeboval započaté dílo – tedy izolaci Ruska od Evropy – dokončit. Před touto událostí byla většina evropských států proti uvalení sankcí na Rusko. Po pár hodinách od oznámení tragédie již Západ ze všech stran volal, že letadlo sestřelili povstalci raketou Buk a že vina padá na prezidenta Putina. Tato rétorika západních médií je obdobná až do dneška. Od některých „důkazů“ se ovšem ustupuje. Jako důkaz byla v létě 2014 prezentována komunikace mezi povstaleckými veliteli na sociálních sítích. To samozřejmě žádný důkaz není, Facebook i Twitter mají sídlo na území USA a důkaz tohoto druhu není těžké vyrobit. Další podobný „důkaz“ prezentovala Česká televize, když v létě 2015 zveřejnila video, kde povstalci procházejí mezi troskami Boeingu a děsí se, že trosky nepaří vojenskému ale civilnímu letadlu. Stačilo pouze upravit zvukovou stopu u videa, což by zvládl i leckterý středoškolák. Stejného druhu je i simulace, která proběhla mainstreamovými médii 13.10.2015 – Boeing prolétá nad mapou Ukrajiny, ve východní části je červeně vyznačené souvislé území ovládané povstalci a odtud startuje raketa Buk. Jenže tehdy držela ukrajinská armáda své pozice i desítky kilometrů na východ od Doněcka.
Alternativní vysvětlení
Brífing ministerstva obrany RF 21.7.2014
Ruské ministerstvo obrany uspořádalo 21.7.2014 (4 dny po tragédii) tiskovou konferenci, kde byly zveřejněny satelitní snímky z okolí Doněcka. Mimochodem USA ani Británie své satelitní snímky Donbasu ze 17.7.2014 nikdy nezveřejnily. Na ruských snímcích je patrné původní umístění systému Buk ukrajinské armády (ze 14.7.2014) a jeho nové umístění (17.7.2014 ráno) těsně před tragédií na pozici poblíž obce Zarošenskoje, která tehdy nebyla v rukách separatistů. Jaký byl důvod umístit ukrajinský protiletadlový systém tak blízko k povstaleckým pozicím (40 km na východ od Doněcku, 30 km od ruské hranice), když povstalci letectvo neměli? 18.7.2014 se již ukrajinská baterie Buk na tomto místě nenacházela. Ruská protivzdušná obrana také 17. července registrovala vyšší počet ukrajinských radiolokátorů v provozu, než obvykle. Dále ruské radary z Rostova na Donu zaznamenaly ve vzdálenosti 3 – 5 km od malajsijského Boeingu ukrajinský bitevník SU-25.
Film Jak zahynul Boeing
Na podzim 2014 se objevil film Andreje Karaulova „Jak zahynul Boeing“. Zde se počítá s tím, že bitevník SU-25 na Boeing vystřelil z kanonu. Piloti byli mrtví, letadlo ještě nějakou dobu letělo s autopilotem, než bylo sestřeleno raketou Buk ukrajinské armády. Film pracuje také s myšlenkou, že banderovci dostali informaci, že se jedná o letadlo prezidenta Putina, kterým se vrací z Jižní Ameriky a domnívali se, že útočí na jeho letadlo.
Sestřelení raketou vzduch - vzduch
Později se objevila verze, podle které byl Boeing sestřelen raketou vzduch – vzduch izraelské výroby. Letadly SU-25 s těmito raketami disponovala Gruzie. V tuto dobu se gruzínské stroje vracely přes Ukrajinu ze cvičení NATO Sea Breeze.
Tisková konference Almaz-Antey 13.10.2015
Ještě před zveřejněním zprávy nizozemské komise proběhla 13.10.2015 tisková konference koncernu Almaz-Antey, který rakety Buk vyrábí. Koncern provedl dvě zkoušky, kdy byly odpáleny hlavice rakety Buk poblíž kokpitu Boeingu. Při první zkoušce byla hlavice v pozici, která odpovídala odpálení z prostoru Zaroščenskoje – což je závěr, ke kterému došli experti Almaz-Antey. Během druhé zkoušky byla hlavice Buk umístěna tak, že odpovídala odpálení z oblasti Snižne – tato oblast byla pod kontrolou separatistů a zde místo odpálení předpokládá nizozemská komise.
Závěr zkoušek i teoretických výpočtů expertů koncernu je jednoznačný. Při odpálení Buku z pozice povstalců (Snižne) by nemohlo dojít k poškození levého motoru a levého křídla, a naopak, nemohly by zůstat větší části skleněné výplně v okénkách kokpitu vpravo (viz obrázek níže).
Kde se nechce dívat na celou dvouhodinovou prezentaci, může se podívat jen na její souhrn.
Jaroslav Štefec v České televizi
Pořad ČT 24 z 13. října 2015 s názvem „Zpráva o vyšetřování letu MH17“ stojí určitě za shlédnutí. Jedním z jeho hostů byl přední český zbrojní expert Jaroslav Štefec. Ten mimo jiné řekl: typ rakety Buk, kterým byl Boeing sestřelen, měla ve výzbroji Ukrajina, ale ne Rusko. Další zásadní výrok Jaroslava Štefce: i základní modul systému Buk bez přídavných částí, má v sobě bezpečnostní prvek, který znemožňuje odpálení rakety na civilní letadlo omylem (civilní dopravní letadla vysílají informace o sobě, svoji identifikaci). Ten, kdo raketu odpálil, musel ručně označit volbu, že chce odpálit raketu na civilní letadlo. To by ovšem v případě, že by stříleli separatisté, vůbec nemělo logiku.
Almaz-Antey versus nizozemští vyšetřovatelé
I když tedy obě odborné zprávy došly k závěru, že let MH-17 byl sestřelen raketou Buk, zásadní odlišnost je v tom, odkud byla raketa odpálena.
Argumenty pro nizozemskou verzi
K sestřelení civilního letadla omylem v minulosti několikrát došlo. Například při cvičení ukrajinského námořnictva v Černém moři v roce 2001 bylo sestřeleno civilní letadlo raketou S-200. Separatisté sestřelili desítky vrtulníků i stíhačky protivníka – k tomu ovšem nebyl použit systém Buk. Vše proběhlo ve výšce cca do 5 tisíc metrů. Nikdo nepředložil satelitní snímky, na kterých by byl viditelný systém Buk na území ovládaném povstalci. A to v době, kdy lze ze satelitu číst titulky v novinách. Tvrzení americké strany, že takové snímky má, nebylo nikdy doloženo.
Argumenty pro Almaz-Antey
Almaz-Antey je sice ruským státním koncernem, takže by bylo teoreticky možné, že svoji zprávou bude hájit zájmy Ruska. Na druhou stranu, tento výrobce a vývozce protiraketových systémů, nemůže dát v sázku svoji odbornou pověst. Navíc obě fyzické zkoušky, které byly provedeny, nemohly být dost dobře zfalšovány, protože je může kdokoliv zopakovat (včetně Ukrajiny).
Dalším faktem, který hovoří proti nizozemské zprávě, je zabavení komunikace mezi řízením letového provozu v Kyjevě a malajsijským Boeingem ukrajinskou tajnou službou hned po tragédii. O tom se nizozemská zpráva vůbec nezmiňuje, přestože tuto komunikaci černé skříňky letadla jistě obsahují. Zatímco v případě výše zmíněných tragédií Germanwings 9525 (2015) a Tu-154 sestřeleného nad Černým mořem (2001) známe slova pilotů do posledních desítek vteřin před dopadem letadla na zem, v případě MH-17 nic takového zveřejněno nebylo. Proč asi? Nizozemská zpráva také neříká nic o tom, proč bylo během letu nad Ukrajinou letadlo navedeno nad Doněck, když tudy původně vůbec nemělo letět (zde a česky zde).
Neměla nizozemská komise dost odborníků?
V komisi jistě byli experti světového formátu. Problémem je obrovský politický tlak, kterému jsou členové komise vystaveni. Že USA a jim podřízené státy EU nejsou v případě MH-17 jen nestrannými pozorovateli, bylo jasné od prvních hodin po sestřelení Boeingu.
Sestřelení civilního letadla omylem je tragédií. Ale záměrné sestřelení civilního letadla je válečným zločinem (a jinak než záměrně civilní dopravní letadlo raketou Buk ani sestřelit nelze – viz výše Jaroslav Štefec v rozhovoru na ČT). Umíte si představit, co by se stalo, kdyby nizozemská komise v závěrečné zprávě řekla, že letadlo bylo sestřeleno Bukem, odpáleným z oblasti Zaroščenskoje, tedy ukrajinskými jednotkami?
Zaroščenskoje - místo odpálení střely Buk dle analýzy Almaz-Antey
