Doporučení na knihu jsem našel na Protiproudu, v RC Monitoru a také na Skleněném kostele. Kniha nedávno vyšla německy, a pozitivně se o ní vyjádřil i Benedikt XVI.

Autor nezapře své matematické vzdělání. V knize předkládá analýzu toho, co se v Evropě a v Severní Americe v průběhu posledních desetiletí odehrává. Vladimíra Palka nezajímá ekonomika, ale postupné změny v evropských a severoamerických legislativách, týkající se potratů, eutanazie a manželství osob stejného pohlaví. Sleduje také, jak je nakládáno s těmi, kdo se rozhodli veřejně – nebo v rámci své profese - hájit křesťanské postoje.

Linda Gibbonsová demonstrující před potratovou klinikou v Torontu. Krátce před svým zatčením 24.3.2015. Co jsme se naposlouchali komentářů, jak hrozný je Miloš Zeman, že se nezastal politických vězňů, když sem pozval čínského prezidenta. Tuto kritiku vznesl i jeden z biskupů. Pročpak se tito naši zastánci lidských práv nezastanou také Lindy Gibbonsové, Mary Wagnerové a dalších? Není to proto, že kritizují jen situaci v těch zemích, kde to mají dovoleno z Washingtonu a Bruselu? Anebo deset let, které již dohromady Linda Gibbonsová strávila ve vězení za demonstrace před potratovými klinikami, se jim zdá málo?

Autor srovnává pronásledování křesťanů v Československu v době normalizace s pronásledováním křesťanů ve Velké Británii, Švédsku, USA a Kanadě. Dochází k závěru, že pronásledování je v obou případech podobně intenzivní.

Několik citací z knihy.

„Generace našich rodičů zažila časy, kdy jim režim kladl otázku: 'Jak ses vypořádal s náboženskou otázkou, soudruhu?' Pokud se soudruh od víry distancoval nebo odpověď aspoň zakamufloval, bylo to v pořádku. Jestliže se přiznal k víře v Ježíše Krista, soudruhům se to nelíbilo. Víš, soudruhu, když nemáš vědecký světový názor, tak přece nemůžeš být na tomto místě … Musíš jít někam jinam. To přece není žádná diskriminace, soudruhu. Diskriminace věřících v naší socialistické společnosti neexistuje …

V roce 2004 měl nepřekonatelný problém úplně jiný kandidát … Rocco Buttiglione, kandidát italské vlády na post komisaře pro vnitro a spravedlnost. A proč s ním měl Evropský parlament nepřekonatelný problém? Protože Rocco Buttiglione je křesťan. Jeho křesťanství by europoslancům zase až tolik nepřekáželo, kdyby to bylo křesťanství, jak se říká, 'tolerantní'. V moderním newspeaku to znamená, kdyby bylo ochotno kdykoliv popřít svou podstatu. … 'Milý Rocco, jak ses vypořádal s otázkou homosexuality? Hřích? Tvoje názory jsou zastaralé a nepřijatelné' …

V roce 1981 jsem končil studium matematiky na Matematicko-fyzikální fakultě UK v Bratislavě (píše Vladimír Palko) a měl jsem zájem pracovat tam jako pedagog. 'O vás je známo, že jako křesťan nezastáváte vědecký světový názor. Vysoká škola vychovává lidi pro naši společnost. Vy je vychovávat nemůžete', řekl mi děkan fakulty Michal Greguš. 'Můžete pracovat kdekoli, ale na škole ne.'“

Vladimír Palko ve své knize sleduje vítězné tažení marxistů (chcete-li levicových liberálů) na kulturním poli a napříč institucemi. Bylo jich na Západě mnoho i dříve. Když vyšly najevo zločiny Stalinovy éry a když se lidé začali mít lépe, ztratila myšlenka společného vlastnictví výrobních prostředků své kouzlo. Namísto toho začali levicový liberálové (Leninovy bratranci, jak říká Vladimír Palko) hlásat osvobození člověka od předsudků, od staré morálky. Postupně bylo prosazeno právo na potraty, je legalizována eutanazie, uzákoňováno manželství osob stejného pohlaví. Zásadní roli v tomto procesu sehráli politikové křesťanských a konzervativních stran. Aby se udrželi ve vládách, tolerovali – nebo dokonce hlasovali pro – zavedení těchto liberálních zákonů. Křesťanští politici se od dob Kennedyho dušují, že křesťanské názory si ponechají jen ve svém soukromí a do politiky je nebudou nijak promítat. Zatímco neomarxisté své postoje do politiky a legislativy promítat mohou a také to dělají.

Významnou součástí vítězného tažení levicových liberálů je kulturní boj. Televizní seriály, filmy, rozhovory a komentáře v tisku připravují občana na další a další liberalizace v morálních a etických oblastech, v legislativě. Bohatě financované nevládní organizace se starají o to, aby odpůrci liberalizace byli skandalizováni nebo i kriminalizováni.

Další citace z knihy: „Orgány Evropské unie zaujímají ročně množství stanovisek ke speciálním otázkám, ať už je to nerovnost ve zdravotnictví v EU, nebo stav lidských práv v Íránu. Umí problém identifikovat, pojmenovat a navrhnout takové či onaké řešení. Masivní pronásledování křesťanů, které vidí každý, kdo nemá klapky na očích (v Iráku a jinde na Blízkém východě), však Rada ministrů EU, která vzývá lidská práva denně od svítání do soumraku, vůbec pojmenovat nedokázala. Čím to je?

Děti revoluce vidí svět očima revoluce. Revoluce má přinést lidem osvobození od útlaku, přiznat jim práva. A kdo ten útlak představuje? No přece staré pořádky. A staré pořádky, to je přece křesťanství. To se sice obvykle neříká nahlas, ale v řadách revoluce se tak myslí a podle toho i jedná. Jak má tedy do tohoto vidění světa zapadat skutečnost, že na celém světě jsou to právě křesťané, kteří nejsou strůjci, ale oběťmi útlaku? Vždyť křesťanství, to je ten útlak, který má právě revoluce odstranit“ (konec citace).

Vzpomněl jsem si na svá gymnaziální léta. Jedna studentka vyššího ročníku dostala od třídní učitelky vynadáno, že nosí na krku křížek a že ho dál nosit nemůže. Napsal jsem dopis na krajský odbor školství, ve kterém jsem se ptal na důvody tohoto zakazování. Přijel za mnou domů ředitel gymnázia a pracovník krajského odboru školství, aby mi 'vysvětlili', že nošení křížku neodpovídá vědeckému světovému názoru. Žádné další problémy jsem neměl, byla už doba přestavby a ředitel gymnázia byl celkem rozumný.

Používáte rádi prohlížeč Firefox? Já ano. Vyvíjí ho společnost Mozilla, jejímž spoluzakladatelem je Brendan Eich, autor Javascriptu. V březnu 2014 byl Brendan Eich jmenován generálním ředitelem Mozilly. Na svém postu vydržel jen měsíc, ze své funkce byl donucen odejít. Důvodem nebyla nedostatečná odbornost, ani korupce nebo že by se dopustil nějakého zločinu. Ale to, že přispěl částkou jeden tisíc dolarů organizaci, která hájila manželství pouze jako svazek muže a ženy. Jste experty ve svém oboru? Jste úspěšní? To nestačí. Pokud chcete být vysokým manažerem v nadnárodní korporaci, musíte mít ještě ty správné názory.

Dnes už jsou na tom křesťané v některých zemích Západu stejně, jako u nás v osmdesátých letech. Vladimír Palko ve své knize uvádí řadu případů tohoto pronásledování, například:

• Lilian Ladeleová pracovala šestnáct let jako oddávající úřednice v Londýně – odmítla z důvodu svědomí uzavírat registrovaná partnerství osob stejného pohlaví. Následovaly soudní spory se zaměstnavatelem. V roce 2010 nakonec u britského Nejvyššího soudu Lilian Ladeleová prohrála.
• Po schválení manželství osob stejného pohlaví v americkém státě New York v roce 2011 odchází ze zaměstnání z důvodu svědomí řada oddávajících úředníků.
• V roce 2012 se v holandském parlamentu ocitl návrh zákona, který ruší možnost výhrady svědomí, jež oddávajícím úředníkům umožňuje vyhnout se oddávání stejnopohlavních párů.
• Gary McFarlane z Bristolu (Británie) pracoval jako sexuolog. Radil mužům i ženám, nechtěl ale v sexuálních otázkách radit homosexuálním dvojicím. Dostal se do právního sporu se zaměstnavatelem. Byl propuštěn a soudní spor prohrál v roce 2010.
• Sheila Matthewsová z Ketteringu v Northamptonshiru přišla o místo poradkyně v komisi, která rozhodovala o adopci dětí, protože se nechtěla účastnit přidělování dětí do adopce homosexuálním párům.
• Zdravotní sestra Caroline Petrieová z North Somersetu byla propuštěna, protože se v přítomnosti pacientky za ni pomodlila. Přitom pacientka si na ni vůbec nestěžovala.
• Učitelka matematiky Olive Jonesová chodila učit do rodin nemocné děti, které nemohly chodit do školy, a v přítomnosti dítěte se za ně modlila. Za to byla propuštěna.
• Úředník Duke Amachree z Wandworthu byl propuštěn, protože se ženou, která si mu stěžovala na nemoc, hovořil o víře v Boha.
• Zaměstnankyně britských aerolinií Nadia Eweida byla zvyklá nosit křížek na krku. V roce 2006 jí to zaměstnavatel zakázal. Soudní spor se zaměstnavatelem prohrála.
• Zdravotní sestra Shirley Chaplinová z nemocnice v Exeteru hrabství Devon nosila třicet let na krku křížek. Když jí bylo nařízeno, že křížek musí sundat, soudila se. Spor s nemocnicí v roce 2010 prohrála a z práce odešla. Přitom muslimové v Británii odznaky své víry nosit mohou – například muslimští policisté mají povoleno mít na hlavě turban.
• V USA si stěžují američtí vojenští veteráni, že úředníci z Úřadu pro záležitosti veteránů jim brání při vojenských vzpomínkových slavnostech a pohřbech na Národním hřbitově v Houstonu v projevech používat slova jako Bůh nebo Ježíš.
• Španělský soudce Fernando Ferrin Calamita v roce 2007 odmítl svěřit děti homosexuálnímu páru s tím, že homosexuální prostředí je pro děti škodlivé. Podobně rozhodl i v dalším případu. Byl obviněn, že adopci dítěte úmyslně zdržuje. Prokurátor pro soudce Calamitu navrhoval tři roky vězení. Soud nakonec rozhodl „jen“ o zákazu činnosti soudce a o tom, že musí vrátit plat za období, kdy byl stíhán – asi sto tisíc eur.
• V červnu 2004 švédský soud v Kalmaru odsoudil pastora Ake Greena na jeden měsíc odnětí svobody za „nenávistnou řeč“ v kázání. Tou nenávistou řečí měl být biblický pohled na homosexuální chování. Švédský nejvyšší soud v roce 2005 nakonec pastora osvobodil. Ake Green zaplatil za svoji věrnost Bibli „jen“ dvěma lety výslechů, soudů a očerňování v médiích.
• Za kritiku homosexuálního chování na základě biblických citátů byli na jeden den zavřeni do vězení (nebo byli pokutováni) kazatelé: Shawn Holes (2010, Glasgow), Dale Mcalpine (Workington, Cumbrie, 2010), Rob Hughes (Basildon, 2013), Tony Mian (Londýn, 2013), Andrew Geuter (Hereford, 2015), Michael Overd (Taunton, 2015).
• V roce 2015 podali homosexualisté žalobu na biskupa Vituse Huondera za to, že citoval knihu Leviticus ze Starého zákona.
• Ještě horší je situace v Kanadě: zdravotník Bill Whatcott – pokuta 15.000 dolarů za prostesty proti potratům, 20.000 dolarů za vyjádření proti homosexuálnímu jednání. Tiskař Scott Brocky odmítl vytisknout materiály s homosexuální propagandou – soudní náklady ho stály statisíce dolarů. Starostové, kteří odmítli ve svých městech vyhlásit „Gay Pride Days“ (Dny homosexuální hrdosti), dostali finanční pokuty.
• Opět z Kanady: Linda Gibbonsová sama postoupila potrat, později se stala křesťankou. Na chodníku před potratovými klinikami odrazovala ženy od potratu, někdy jen tiše stála a modlila se. Za to je opakovaně odsuzována k několika měsíčnímu vězení. Do roku 2015 strávila ve vězení již více než deset let! Ze stejného důvodu byla již několikrát odsouzena k několika měsíčnímu trestu také Mary Wagnerová.
• V roce 2009 strávil měsíc ve vězení baptistický pastor Walter Hoye z Oaklandu (Kalifornie), za protipotratovou činnost v černošské komunitě. Osmdesátiletý Richard Retta nebyl za odrazování od potratů odsouzen, dostal „jen“ pokutu, dvacet pět tisíc dolarů.

Vladimír Palko uvádí řadu dalších případů, kdy jsou pokutováni a odsuzováni rodiče, kteří nesouhlasí s vnucováním homosexuální propagandy svým dětem. Nebo rodiče, kteří odmítnou poslat své děti na hodiny sexuální výchovy (jak vypadá video promítané norským dětem ve věku deseti let při sexuální výchově, jsme nedávno mohli vidět i v jedné naší komerční televizi; podle českých zákonů – alespoň zatím platných – však toto video mohlo být promítáno až po 22 hodině a některé záběry musely být i tak zneviditelněny, aby televize nebyla obviněna ze šíření pornografie). V knize se dočtete, jak jsou za „zpátečnické názory“ vyhazováni z práce psychologové, učitelé, řidiči autobusů, i vysocí manažeři.

Autor analyzuje také postoje křesťansko-demokratických a konzervativních politiků, bez jejichž asistence by antropologická revoluce takovýchto „úspěchů“ nemohla dosáhnout.

Cílem knihy není přivést čtenáře do deprese. Vladimír Palko odpovídá i na otázku, co můžeme dělat, aby se současná situace změnila. Ani neomarxisté se ale nechtějí zastavit. Je iluzí se domnívat, že se spokojí s tím, čeho už dosáhli. Cílem je úplná likvidace „starých pořádků“.

Kniha se čte dobře, mohu jen doporučit.

Na závěr ještě úryvek: „ … Je načase povědět si pravdu. Císařův palec se otáčí směrem dolů. Lvi přicházejí do arény. Vrčí o toleranci.“