... To, co se v tento den už po léta a léta děje na Národní třídě, je vším, jen ne vzpomínkou na protinacistickou studentskou demonstraci z podzimu 1939, připomenutím studentských obětí tohoto odvážného vzepětí či uvědoměním si nacistické brutality nad osudem českého vysokého školství. Ničím takovým státní svátek 17. listopadu v naší zemi již dlouhá léta není. Není ani důstojnou vzpomínkou na události 17. listopadu 1989 a zamyšlením se nad cestou k demokratickému a protržnímu uspořádání Československa po tomto datu.

17. listopad je ukradeným svátkem, „zprivatizovaným“ těmi „správnými“. Není o minulosti či budoucnosti České republiky. Je platformou pro mávání vlajkami Evropské unie nad hlavami účastníků, je příležitostí namísto naší národní vlajky vyvěšovat vlajku ukrajinskou, je dnem vykládaným jako oslava „bájné“ občanské společnosti, která ovšem bedlivě střeží kdo, kdy a jak smí položit květiny na Národní či zapálit tam svíčku. ...

Ti, kteří přišli na „Letnou“ vyjádřit svoji podporu „koncesionářskému“ financování veřejnoprávních médií, se tak vědomě i nevědomě účastnili boje o získání politického vlivu mimo parlamentní volby. Pokud tedy mnozí přišli „bojovat“ za demokracii, účastnili se naopak akce namířené proti parlamentní demokracii založené na výsledcích svobodných voleb a respektu k nim. ...

Ti, kteří se pokoušejí srovnávat „Letnou“ z minulé neděle s onou Letnou konce roku 1989, neodpustitelně manipulují s historií. V roce 1989 šli lidé na Letnou, aby volali po svobodných volbách, po budoucím demokratickém vývoji a přáli si tržní ekonomiku. Nic takového tu tehdy za komunistů nebylo. Dnešní „Letná“ probíhá v prostředí standartní demokracie, ve které mají lidé právo vyjádřit svůj názor ve volbách, mají šanci podnikat a zařizovat si život podle svého. ...

Byla politickou demonstrací chuti i síly znejistit a rozkymácet stávající politické uspořádání. A jistě ne pokusem posledním. ...

Celý článek zde.