Svaté války a hromady mrtvých
- Podrobnosti
- Napsal Jaroslav Jána
28. srpna 1914 přišel rakouský velvyslanec informovat papeže Pia X. o vyhlášení války Srbsku. Během audience se obrátil na papeže s prosbou, aby požehnal císařsko-královské armádě. Pius X. odpověděl: „Vyřiďte císaři, že nemohu požehnat ani válce, ani těm, kdo po ni touží. Já žehnám pouze míru.“ Velvyslanec tedy žádal alespoň osobní požehnaní pro císaře Františka Josefa. „Mohu se pouze modlit za to, aby mu Bůh odpustil. Císař může být rád, že se nedočká od vikáře Krista prokletí.“ - byla papežova odpověď. Na druhé straně je třeba přiznat, že mnozí duchovní se plně zapojili do válečné propagandy, a to jak na straně Trojspolku, tak na straně Trojdohody.
V bitvě u Verdunu (21.2.1916 - 18.12.1916) padlo na obou stranách 300 tisíc vojáků. Foto zdroj zde.
První světová válka nebyla válkou o hodnoty. V Evropě už tehdy nikde nebylo nevolnictví ani robota, občané se těšili více méně stejné míře občanské i náboženské svobody, kdo chtěl mohl podnikat nebo studovat, pokud na to měl prostředky. Některé národy se cítili utlačované a toužili po vlastním státu, ale tak je tomu v některých případech i dnes (Katalánci ve Španělsku, Skotové ve Velké Británii). Ke cti rakouského mocnářství je třeba říct, že českému národnímu rozvoji nijak nebránilo. Jednou z nejvyšších částek na stavbu Národního divadla v Praze přispěl právě císař František Josef. Kdyby nedošlo k první světové válce, mohlo být celé 20. století lepší. Rusko by bylo uchráněno bolševické revoluce, Německo fašismu, v Čechách a na Moravě by nepadlo za oběť nacismu 140 tisíc obyvatel a následně by nebyly odsunuty dva miliony Němců.
Spravedlivé a nespravedlivé války
- Podrobnosti
- Napsal Jaroslav Jána
Před 85 lety byla německou okupací ukončena existence Republiky Česko-Slovenské (Druhé republiky). Mnichovská dohoda z konce září 1938 tak byla dovršena. Podpisem této dohody bylo Československo zrazeno Francií a Velkou Británií – obě tyto země deklarovaly použít sílu v případě, že by se ČSR nechtěla diktátu podrobit. Části československého území tehdy kromě Německa zabralo také Polsko a Maďarsko. Podle posledních historických studií se zdá, že hlavním motivem Británie a Francie nebyla snaha uchránit Evropu před válkou, ale uvolnit Hitlerovi cestu k útoku na Sovětský svaz. Tak se oba státy, Německo a SSSR, měly vyčerpat vzájemnou válkou. Tento scénář ovšem nevyšel, protože Stalin uzavřel s Hitlerem pakt o neútočení.
Mnozí Češi a Slováci se rozhodli bojovat proti fašismu. 12 tisíc jich odešlo do řad britské armády. Větší část jich v Sovětském svazu vstoupila do 1. československého armádního sboru, kde bojovalo 60 tisíc Čechů, Slováků a také Židů. Východní fronta byla hlavním bojištěm druhé světové války. Na straně Německa zde stálo 3 miliony vojáků (později to bylo 2 miliony 300 tisíc). Od léta 1944 se snažilo postup spojenců v Normandii zastavit půl milionu německých vojáků. O nelehké cestě a statečnosti našich vojáků na východní frontě vypovídá dokumentární film „Bojovníci od Sokolova – deníček spojařky“ z roku 2015.
Vojáci prvního čs. praporu při obraně Sokolova v březnu 1943. Zdroj
Oceánie, Eurasie a Eastasie. Dočkáme se již brzy?
- Podrobnosti
- Napsal Jaroslav Jána
George Orwell, 1984. Svoboda již není nikde. Obyvatelé Oceánie žijí v naprosté diktatuře a o ničem, co je jim předkládáno v televizi nebo v novinách, neví, jestli je to pravda nebo ne. Během povinných každodenních „minut nenávisti“ křičí a provolávají smrt nepřátelům v Eurasii, se kterou Oceánie válčí. V Eurasii je ale také diktatura a tak není kam utéct.
Obrázek vygenerovaný pomocí AI Picsart
Velký bratr už nás dnes vidí lépe a podrobněji, než hrdiny Orwellova románu. Přes aplikace v našich mobilních telefonech, emaily, příspěvky na sociálních sítích. Přes kamery na ulicích, platební terminály. Od Pekingu po New York. Co na tom, že Oceánie a Eurasie spolu válčí? Velký bratr přišel na to, že mírný nátlak je účinnější, než nátlak brutální. Proč se nepodvolit mírnému nátlaku, když za to získám nějaké výhody? Proč se držet konzervativních křesťanských názorů, když se přece máme všichni mít rádi a každý má svoji pravdu?
Význam protivládních demonstrací
- Podrobnosti
- Napsal Jaroslav Jána
Není lepší věnovat se o víkendu raději svým zálibám nebo práci na zahrádce? Další parlamentní volby stejně budou až v roce 2025. A proč demonstrovat proti vládě, vždyť žijeme v těžké době, na celém světě roste inflace. Důvodů, proč se účastnit protivládních demonstrací je ale dost.
Demonstrace Česko proti vládě 16.9.2023. Foto: Jaroslav Jána
Nesmyslné výdaje na zbrojení
Ministerstvo obrany rozhodlo o zakoupení letounů F-35, které mají být dodány do deseti let. Jedná se o 24 letadel F-35 za 122 miliard CZK. Nákup 25 letadel F-35 od USA dojednal také Izrael, ale za cenu 3 miliardy USD (65 miliard CZK) – tedy za poloviční cenu (zde). Výhodou těchto letadel je pouze to, že jejich roj může vzdáleně řídit jediný operátor a že mohou nést klouzavé řízené atomové pumy. Tedy – že je lze použít k jadernému útoku na Rusko. Čili, v budoucnu, start většího počtu těchto letadel může být Ruskem vyhodnocen podobně, jako odpálení mezikontinentálních raket s jadernými hlavicemi. Letadla F-35 tedy nemají sloužit k obraně území ČR (k tomu jsou podstatně vhodnější současné Gripeny), ale k útoku na Rusko.
Vládní podpora LGBT agendy
Vláda neklade žádný odpor prosazování LGBT agendy, zejména na školách. Probíhá ohlupování dětí dotazy typu: „chlapečku, necítíš se spíš jako holčička?“ A tak už se ve školách stává, že žákyně základní školy přijde za učitelkou s požadavkem: „říkejte mi Alex“. Učitelé zatím těmto nesmyslům spíše vzdorují, ale žádnou podporu od vlády v tom nemají. Stejně tak jsme se ze strany vlády nedočkali odmítnutí Istanbulské smlouvy, jejímž schválením by získal moc orgán dozorující naplňování této smlouvy, tedy moc k prosazování LGBT a trans agendy. To, že někteří jednotliví ministři nebo poslanci vládních stran mají k prosazování této agendy výhrady, má jen velmi malý význam. Pokud vláda není ochotna se od této agendy distancovat, měli by z ní odejít.
Nad filmem Den poté
- Podrobnosti
- Napsal Jaroslav Jána
Bylo to někdy v polovině osmdesátých let, když jsem na českém vysílání BBC zachytil zprávu, že v Polsku, jako jediné zemi východního bloku, byl uveden americký film Den poté. Na film jsem se podíval až teď, 40 let od jeho premiéry. Proč nebyl uveden v zemích socialistického bloku je zřejmé: válku totiž ve filmu začal Sovětský svaz.
Den poté byl na televizní obrazovky uveden společností ABC 20. listopadu 1983. Po mírném zkrácení byl později uveden i v kinech.
Děj se odehrává v Kansas City a okolí. Sledujeme jednak osudy lékaře Dr. Russella Oakese a zároveň farmářské rodiny Dahlebergových, kteří chystají svatbu své dcery. Události běžného života hlavních hrdinů jsou prokládány zprávami z televize a rozhlasu. Na filmu spolupracovalo i ministerstvo obrany USA, takže nechybí ani dramatické záběry z velitelských stanovišť armády i z posádek raketových sil. Dovídáme se, že Kansas City je sice „zapadákov“, ale nedaleko odsud je umístěno 150 mezikontinentálních balistických raket Minuteman.
Mezinárodní situace se vyhrocuje: Sovětský svaz zablokuje přístupové cesty k západnímu Berlínu. Následně spolu s armádou NDR překročí hranice Spolkové republiky Německo. Média mezitím uklidňují, že přímý útok nehrozí. Následuje scéna ze supermarketu, kde lidé vykupují potraviny: „žádáme zákazníky, aby zachovali klid, chovejte se jako lidé, není třeba vyvolávat paniku, situace není tak zlá. Na všechny se dostane“. Děti na farmě se dívají na pohádky v televizi. Vysílání je přerušeno a hlasatelka jako by nemohla uvěřit zprávě, kterou má přečíst: „na postupující sovětská vojska v Německu byly před chvílí vystřeleny tři rakety s jadernou hlavicí“.
Strana 1 z 14