Je to jen politika. V nebi už žádné politické strany nebudou
- Podrobnosti
- Napsal Jaroslav Jána
Nadpis jsem si volně vypůjčil od Romana Jocha z jeho článku v RC Monitoru z roku 2018. Píše tam o tom, co se přihodilo jeho manželce, když se na sociální síti zmínila, že nepůjde k prezidentským volbám, protože jí nevyhovuje žádný z kandidátů. Podle hesla „kdo nejde s námi, jde proti nám“ se na ni snesla smršť nenávistných komentářů.
Bylo to někdy jinak?
Bylo, a není to tak dávno. V devadesátých letech a ještě v prvním desetiletí tohoto století panovala mnohem větší tolerance k odlišným politickým názorům. I v rámci jedné rodiny nebylo výjimkou, že všichni nevolili stejnou stranu a nebyly kvůli tomu doma žádné hádky.
Vestfálský mír 1648. Konec třicetileté války
Ke zlomu došlo v roce 2014. Do té doby bylo možné v televizi a rozhlase slyšet Ladislava Jakla, Petra Hájka, nebo na ČT vidět dokument „Uloupené Kosovo“. Po roce 2014 se všechno mění. Do vysílání (v hlavním vysílacím čase) se zařazují jen informace, které se hodí k dosažení geopolitických (začlenění Ukrajiny do bloku NATO) a ideologických cílů (LGBT, možnost volby pohlaví pro děti). Tímto selektivním zveřejňováním pouze těch „správných“ informací bylo snadné utvářet názory televizních diváků na to, kdo jsou ti špatní a kdo ti dobří. Menší část populace se s takto předkládaným zpravodajstvím nespokojila, a začala hledat informace v alternativních médiích.
Spravedlivý mír
- Podrobnosti
- Napsal Jaroslav Jána
Administrativa nového amerického prezidenta Donalda Trumpa se snaží o rychlé ukončení války na Ukrajině. Řešení počítá s tím, že území obsazené v současné době Ruskem se stane součástí Ruska a že Ukrajina nebude pozvána do NATO. Pokud mají na dodržování příměří dohlížet cizí vojenské jednotky, měly by být z nějaké neutrální země, například z Indie. Příměří má být trvalé a ne ve stylu Minských dohod, které, jak přiznala Angela Merkelová, byly jen zástěrkou a sloužily pouze k získání času na vyzbrojení Ukrajiny.
Kdo konec války na Ukrajině zatím nechce
Ukrajinské vedení kolem prezidenta Zelenského, protože s koncem války se budou konat prezidentské volby a on se zvolením velmi pravděpodobně nemůže počítat. Konec války si nepřeje ani část obyvatel Ukrajiny. V tuto chvíli je to ale menší část obyvatelstva, protože dobrovolně se nechává mobilizovat pouze asi 12 % odvedenců, jak řekl ukrajinský ministr obrany Umerov. Zbytek je na frontu posílán nedobrovolně.
Konec války na Ukrajině si v tuto chvíli nepřeje ani většina evropských vlád – jak o tom svědčí jejich poslední prohlášení na konferenci v Mnichově.
Konečně i v Rusku existuje početná skupina zastánců pokračování války až do kapitulace Kyjeva.
Svaté války a hromady mrtvých
- Podrobnosti
- Napsal Jaroslav Jána
28. srpna 1914 přišel rakouský velvyslanec informovat papeže Pia X. o vyhlášení války Srbsku. Během audience se obrátil na papeže s prosbou, aby požehnal císařsko-královské armádě. Pius X. odpověděl: „Vyřiďte císaři, že nemohu požehnat ani válce, ani těm, kdo po ni touží. Já žehnám pouze míru.“ Velvyslanec tedy žádal alespoň osobní požehnaní pro císaře Františka Josefa. „Mohu se pouze modlit za to, aby mu Bůh odpustil. Císař může být rád, že se nedočká od vikáře Krista prokletí.“ - byla papežova odpověď. Na druhé straně je třeba přiznat, že mnozí duchovní se plně zapojili do válečné propagandy, a to jak na straně Trojspolku, tak na straně Trojdohody.
V bitvě u Verdunu (21.2.1916 - 18.12.1916) padlo na obou stranách 300 tisíc vojáků. Foto zdroj zde.
První světová válka nebyla válkou o hodnoty. V Evropě už tehdy nikde nebylo nevolnictví ani robota, občané se těšili více méně stejné míře občanské i náboženské svobody, kdo chtěl mohl podnikat nebo studovat, pokud na to měl prostředky. Některé národy se cítili utlačované a toužili po vlastním státu, ale tak je tomu v některých případech i dnes (Katalánci ve Španělsku, Skotové ve Velké Británii). Ke cti rakouského mocnářství je třeba říct, že českému národnímu rozvoji nijak nebránilo. Jednou z nejvyšších částek na stavbu Národního divadla v Praze přispěl právě císař František Josef. Kdyby nedošlo k první světové válce, mohlo být celé 20. století lepší. Rusko by bylo uchráněno bolševické revoluce, Německo fašismu, v Čechách a na Moravě by nepadlo za oběť nacismu 140 tisíc obyvatel a následně by nebyly odsunuty dva miliony Němců.
Spravedlivé a nespravedlivé války
- Podrobnosti
- Napsal Jaroslav Jána
Před 85 lety byla německou okupací ukončena existence Republiky Česko-Slovenské (Druhé republiky). Mnichovská dohoda z konce září 1938 tak byla dovršena. Podpisem této dohody bylo Československo zrazeno Francií a Velkou Británií – obě tyto země deklarovaly použít sílu v případě, že by se ČSR nechtěla diktátu podrobit. Části československého území tehdy kromě Německa zabralo také Polsko a Maďarsko. Podle posledních historických studií se zdá, že hlavním motivem Británie a Francie nebyla snaha uchránit Evropu před válkou, ale uvolnit Hitlerovi cestu k útoku na Sovětský svaz. Tak se oba státy, Německo a SSSR, měly vyčerpat vzájemnou válkou. Tento scénář ovšem nevyšel, protože Stalin uzavřel s Hitlerem pakt o neútočení.
Mnozí Češi a Slováci se rozhodli bojovat proti fašismu. 12 tisíc jich odešlo do řad britské armády. Větší část jich v Sovětském svazu vstoupila do 1. československého armádního sboru, kde bojovalo 60 tisíc Čechů, Slováků a také Židů. Východní fronta byla hlavním bojištěm druhé světové války. Na straně Německa zde stálo 3 miliony vojáků (později to bylo 2 miliony 300 tisíc). Od léta 1944 se snažilo postup spojenců v Normandii zastavit půl milionu německých vojáků. O nelehké cestě a statečnosti našich vojáků na východní frontě vypovídá dokumentární film „Bojovníci od Sokolova – deníček spojařky“ z roku 2015.
Vojáci prvního čs. praporu při obraně Sokolova v březnu 1943. Zdroj
Oceánie, Eurasie a Eastasie. Dočkáme se již brzy?
- Podrobnosti
- Napsal Jaroslav Jána
George Orwell, 1984. Svoboda již není nikde. Obyvatelé Oceánie žijí v naprosté diktatuře a o ničem, co je jim předkládáno v televizi nebo v novinách, neví, jestli je to pravda nebo ne. Během povinných každodenních „minut nenávisti“ křičí a provolávají smrt nepřátelům v Eurasii, se kterou Oceánie válčí. V Eurasii je ale také diktatura a tak není kam utéct.
Obrázek vygenerovaný pomocí AI Picsart
Velký bratr už nás dnes vidí lépe a podrobněji, než hrdiny Orwellova románu. Přes aplikace v našich mobilních telefonech, emaily, příspěvky na sociálních sítích. Přes kamery na ulicích, platební terminály. Od Pekingu po New York. Co na tom, že Oceánie a Eurasie spolu válčí? Velký bratr přišel na to, že mírný nátlak je účinnější, než nátlak brutální. Proč se nepodvolit mírnému nátlaku, když za to získám nějaké výhody? Proč se držet konzervativních křesťanských názorů, když se přece máme všichni mít rádi a každý má svoji pravdu?
Strana 1 z 14